Kavárna

Estonský spisovatel Indrek Hargla vdechl život apatykáři Melchiorovi a středověkému Tallinnu. Série historických detektivek se v autorově rodné zemi stala bestsellerem a díky překladům se její obliba šíří i za hranice Estonska. U příležitosti vydání druhého dílu v českém jazyce autor prozradil, co ho přivedlo k psaní krimi ze středověku, jak se podle něj pozná dobrý příběh a proč mu lenost při tvorbě pomáhá. 

Sociolog Daniel Prokop přichází po šesti letech s novou knihou. Novinka Spravedlivý růst podle něj v lecčems navazuje na bestseller Slepé skvrny a zároveň jde ještě dál: o spoustě problémů už totiž nelze říkat, že o nich nevíme. Prokop jde do hloubky tuzemského systému daní, vzdělávání, důchodů nebo třeba zdravotnictví, ukazuje jejich nedostatky a hledá řešení, z nichž by mohlo mít prospěch co nejvíce lidí.

Trauma, narušené rodinné vztahy a izolace — témata, která spojují tvorbu Viktorie Hanišové. Před čtyřmi lety jí vyšel poslední román Neděle odpoledne, kde hraje důležitou roli tajemství. V její nejnovější knize Hoří ti táta hlavní postava ohledává minulost a snaží se přijít na to, proč její otec podlehl dezinformacím a položil za ně svůj život. Román v románu s prvky černého humoru stírá hranice hrdinčiny fantazie a fikční reality.

Oblíbená dánská série Případy oddělení Q pokračuje s novými autorkami Stine Boltherovou a Line Holmovou, které po deseti případech přebírají otěže od Jussiho Adlera-Olsena. Jak se překládal jedenáctý díl série s názvem Mrtvé duše nezpívají? O rukopisu nového autorského dua, procesu s dánskou policií a momentech, které jako by vypadly z detektivky, s překladatelkou Ladou Halounovou.

Vydáváme novinku bestsellerové autorky Petry Dvořákové. Ordinace vás zavede do života praktického lékaře, který má až příliš dobré srdce. Ale naštěstí i dobré lidi kolem. „Chtěla jsem, aby čtenář skrze tu knížku zažil lékaře, který má rád lidi, má pro ně pochopení, a přitom zažívá i ty nepříjemnosti, které každý praktický lékař zažívá,“ říká autorka.

Rozhovor k Voně Petry Klabouchové vznikl koncem letošního března, kdy už kvetly meruňky — v roce 1853 touto dobou obyvatelé šumavských osad Cimruky marně vyhlíželi jaro. Z těžkých mraků padal sníh a místní sužoval hlad a šílenství… „Tentokrát nejde o nějakou schválně utajovanou stránku naší historie, jen obyčejný příběh obyčejných lidí na neobyčejném místě. Nechci je budit, jenom připomenout jejich neskutečnou sílu, odvahu a vůli přežít,“ říká královna temných příběhů.

Co byste dělali, kdybyste v sobě objevili superschopnost? Snažili byste se ji zatajit, aby vás společnost nezavřela do psychiatrické léčebny, anebo byste ji využili ve prospěch lidstva či sebe sama? S takovou myšlenkou se vrhla Iva Hadj Moussa do psaní románu Mořská Eva, který vypráví o ženě, jež v sobě jednoho dne objeví skryté síly. Čeká vás poutavé čtení plné tragikomiky, fantaskna a intimity. Čtení, které jde do hloubky.

Spisovatel a novinář Vratislav Maňák vydává novou knihu reportážních esejí S Wittgensteinem v gay sauně, v níž propojuje osobní zkušenost s kulturní pamětí, filozofií a historií střední Evropy. Eseje vycházejí současně v češtině i v Německu a kniha bude představena na letošním lipském knižním veletrhu.

„Není to jen komiks o vaginismu,“ říká překladatelka Sára Vybíralová o oceňovaném grafickém románu belgické autorky Alix Garin Neproniknutelná, který vychází v polovině února v Hostu. Jak se překládá sexsomnie a zní masturbace v komiksových bublinách stejně v češtině a francouzštině?

Není úplně běžné, aby o smrti komiksového tvůrce informovala zpravodajská média jako BBC. Nebo že by někdo díky komiksové tvorbě obdržel francouzský rytířský řád. Džiró Taniguči (1947—2017) byl však výjimečný tvůrce, který svou mangou postavil most mezi evropským a japonským komiksem. Jednu z největších osobností komiksu nyní představujeme českým překladem knihy Vzdálené sousedství. „Pro autora byla důležitým kariérním milníkem, pomohla mu s prosazením mimo Japonsko,“ přibližuje Pavel Kořínek, komiksový historik a publicista z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Už vám někdy přišel pohled, do kterého byste se nejraději propadli? Výtvarnice Kateřina Illnerová v knize nazvané S láskou V. vykresluje neobyčejný vztah mezi babičkou a vnučkou. Hlavní hrdinka se vydává na cesty a babičce domů posílá pohlednice, díky nimž se babička stává součástí vnuččina putování. „Chtěla jsem vytvořit něco pozitivního, co v lidech vyvolá chuť pečovat o své vztahy,“ říká o komiksu autorka.

Třicet povídek třiceti českých autorů a autorek, které vznikly po roce 1989, mapuje v antologii nazvané Na solar vývoj a pestrost tohoto žánru. „Povídky jsou obvykle krátké a intenzivní a v tomto ohledu se podobají spíše básním. Není náhoda, že zatímco pouze hrstka básníků píše romány (nebo opačně: jen málo romanopisců píše básně), patří často k těm nejlepším povídkářům vůbec,“ vysvětluje editor antologie, spisovatel a šéfredaktor časopisu Host Jan Němec.

Kateřině Šardické letos na podzim vychází po víceleté přestávce hned několik knih a tou možná nejvýraznější z nich je obsáhlý fantasy román Neklidný hrob. O tom, jaké je to připravovat více projektů najednou, ale i o strachu a posedlostech si s autorkou povídal redaktor Jiří Štěpán.

Ve svém prvním románu Směna představila Anna Beata Háblová křehkou hrdinku, která se kvůli traumatickým událostem z minulosti dostává z uměleckého prostředí mezi dělnickou třídu. Pád ženy na společenském žebříčku se stává klíčovým tématem i v její nové knize Víry. Empaticky zachycuje fatální rozhodnutí hlavní postavy Ester, která se z bohaté ženy v domácnosti stane prostitutkou. Díky nehodnotícímu hledisku dokáže místo běžného pohoršení vzbudit soucit a obdiv.

Se svou debutovou knihou se Jarmila Kašparová ocitla na longlistu ceny Magnesia Litera, teď přichází s ještě ambicióznějším sci-fi románem Palác šupinatých koček. Nejen o tom, jak se píše o paláci, který je pro své obyvatele celým světem, si s autorkou povídal redaktor Jiří Štěpán.

V těchto dnech vychází Janu Kucinovi a Kristině M. Waagnerové třetí romány z jejich ság Koruna snů a Zlatá grai. O tom, jaké je to psát tak rozsáhlé série, si s oběma autory povídal redaktor Jiří Štěpán.

Magnetický, fascinující a pohlcující. Jakub Stanjura napsal svůj druhý román Medúzy a po debutu Srpny, v němž zkoumal manipulaci v rodině a partnerství, se tentokrát pustil do mistrné analýzy závislostního přátelského vztahu dvou třicátnic. Medúzy se tu objevují ve dvou rovinách — autor odkazuje k živočichům, jejichž tělo je amébní a žahavé, ale také k mytické Medúze, jejíž děsivost pramenila z hluboké bolesti.

Eva a Klára Pospíšilovy na den přesně od poslední knihy vydávají nový román. Klukovina je new adult příběh ze střední školy a řeší těžká témata. V podání autorek jde ale znovu o citlivý a láskyplný příběh navzdory všem překážkám, které do cesty hrdinům kladou.

Japonský komiks Manžel mého bratra patří rozsahem i tématem k ideálním titulům, díky nimž se může s mangou seznámit širší veřejnost. I když vypráví o netradiční rodině, jde o univerzální příběh s životnými postavami, navíc okořeněný pohledem na japonskou každodennost, gastronomii, tradice, ale i přístup k intimním vztahům. Překladatelské duo Anna a Igor Cimovi přibližují, co je na manze zaujalo a jaké překladatelské výzvy souvisí s touhle populární oblastí komiksu.

Povídková kniha Biancy Bellové s názvem Dvaadvacet fragmentů obsahuje skutečně dvaadvacet povídek, krátkých a úderných, jako by po nich „zbyla modřina“, jak říká jejich autorka. Jaké to je, psát povídky v prostředí, kde většina nakladatelů věří spíš románům, a odkud se berou bizarní motivy a vtipné pointy, na kterých texty jedné z našich nejoceňovanějších autorek stojí?

Známý zpěvák a znalec vážek Dan Bárta napsal knihu o cestování. Na první pohled je skutečně plná exotických destinací, podivuhodných druhů zvířat i rostlin a originálních zážitků. Víc než cestopis nebo terénní hlášení z přírodovědného výzkumu je to ale spíš vzpomínková výprava k sobě, autentická i poetická. Kniha nazvaná Některé nevinnosti světa vychází z původního podcastu, který Dan Bárta připravoval pro Český rozhlas Vltava. „Cestování je dobrodružství, ne v tom sportovním, adrenalinovém, ale intelektuálním a sociálním smyslu slova. Těší mě to — uhadovat významy, překonávat nedorozumění, dívat se, zakoušet,“ říká o svých výpravách.

Arabistka, cestovatelka a spisovatelka Lenka Hrabalová jezdí na Blízký východ a do saharských i subsaharských zemí řadu let. Každý rok to ovšem v Iráku, Libanonu nebo Mauretánii vypadá trochu jinak: ubylo vody a pastvin, přibylo lidí zoufalých i těch, kteří odešli. Na málokterém místě se projevuje klimatická krize tak radikálně jako tam, a to nejen kvůli dalším faktorům, jako je geopolitické nebo náboženské napětí. Její nová kniha Neúrodný půlměsíc v reportážích líčí, jak klima mění Blízký východ i proč by to mělo zajímat nás v Česku.

Autorovi románů s fantaskními prvky Jiřímu Klečkovi vyšel v Hostu kriminální thriller Černý kos. Kolegyni Elišce Zástěrové v následujícím rozhovoru prozradil, jak se zrodil příběh o hrdinství, jaké výzvy přináší přechod z mysteriózního světa do temnější reality a že dokáže i při psaní o těžkých tématech prožívat radostné momenty.

Před pár dny vyšel v češtině komiks Tady, který bere čtenáře na nezapomenutelnou cestu časem a ve světě si vysloužil přívlastky jako kultovní, geniální či průkopnický. Z angličtiny ho přeložil básník, prozaik, publicista a anglista Marek Torčík, s nímž si povídal redaktor komiksu Lukáš Růžička.