Vyšla první manga v Hostu. „Nejhůř se převádí humor,“ říkají její překladatelé Cimovi
Japonský komiks Manžel mého bratra patří rozsahem i tématem k ideálním titulům, díky nimž se může s mangou seznámit širší veřejnost. I když vypráví o netradiční rodině, jde o univerzální příběh s životnými postavami, navíc okořeněný pohledem na japonskou každodennost, gastronomii, tradice, ale i přístup k intimním vztahům. Překladatelské duo Anna a Igor Cimovi přibližují, co je na manze zaujalo a jaké překladatelské výzvy souvisí s touhle populární oblastí komiksu.
Máte za sebou překlady převážně žánrové mangy, čím vás zaujal tenhle civilní příběh ze života?
Samozřejmě se nám líbilo, jak přirozeně a nenásilně je manga osvětová, přičemž nás zároveň moc baví vztahy mezi postavami, které jsou lidské a uvěřitelné. Příběh je jednoduchý, ale hluboký, a Japonci i cizinci jsou zde vykreslení prostě jako lidi, neukazuje se na ně prstem. Naopak se autor snaží hezky překlenout rozdílnosti.
Existují při překládání mangy momenty, kdy přichází nutnost adaptovat dialog nebo kontext pro západní publikum?
To opravdu záleží případ od případu. Snažíme se hlavně o to, aby manga plynula co nejpřirozeněji. Většinou se japonský kontext snažíme zachovat, ale někdy bychom museli vysvětlovat pod čarou tak zdlouhavě, že by to komiks učinilo nepřehledným. V takových momentech si pomůžeme a kontext trochu adaptujeme.
A jak přistupujete k překladu kulturně specifických pojmů nebo výrazů?
Speciální kategorií je například jídlo. Názvy necháváme obvykle v japonštině, protože už i v Česku se dá narazit na širší paletu japonské kuchyně, ale pak se často nevyhneme právě poznámce pod čarou. Manga je také specifická tím, že nás limitují bubliny — ty jsou primárně určené pro japonský vertikální text, a proto na nějaké větší vysvětlování vůbec není místo. A vůbec nejhůř se překládá humor, zvláště pokud jde o nějakou slovní hříčku doprovázenou obrázkem. Člověka kolikrát napadne i velmi nápaditý překlad, ale ten najednou ve spojení s obrazem přestává fungovat.
Manžel mého bratra je manga kladně hodnocená i díky vykreslení vztahu mezi otcem a jeho malou dcerou. Ovlivnila váš vztah k téhle manze i vaše čerstvá zkušenost s rodičovstvím?
Rodičovství změní pohled člověka úplně na všechno. Samozřejmě některé věci nás po narození dítěte zasahují více. Asi každý rodič si, podobně jako Jaiči — tedy tatínek z mangy Manžel mého bratra —, klade otázky, jak nejlépe vychovat své dítě a co vše mu dopřát. Na téhle manze je opravdu pozoruhodné, že sleduje vývoj Jaičiho myšlení nejenom vůči gay švagrovi a LGBTQ komunitě, ale že se změna jeho postoje promítá do způsobu, jakým komunikuje s dcerou a jaké otázky si klade ohledně jejího vnímání světa a její budoucnosti. To musí zasáhnout každého rodiče.
