Krvavý pitaval ze světa Joony Linny
Nechme chvíli Joonu Linnu na pokoji, v jeho Švédsku, prý nejbezpečnější zemi na světě, se i mimo dohled tohoto elitního kriminalisty odehrává spousta dalších, podobně krvavých historek. Rodiče zachraňují své děti tím, že zabíjejí jejich únosce, slavné novinářky citově podléhají sadistickým vrahům a tisíce let staří démoni se pokoušejí vysvobodit ze svého ultra moderního vězení…
Po deseti románech s detektivem Joonou Linnou přichází Lars Kepler se sbírkou šesti povídek, které dokazují, že jeho zběsilý styl vyprávění skvěle funguje i na podstatně kratší platformě. Vedle čtyř dokonale vystavěných, patřičně „keplerovsky“ krutých kriminálních příspěvků na téma „odvrácená strana Švédska“ zde navíc poprvé knižně vychází i stručný životní příběh Linnovy nemesis Jurka Waltera, pevně propojený s románem Písečný muž. A na závěr čtenáři najdou i temnou hříčku, která má ukázat oprávněnost touhy po autorském „objevování nepoznaného“, již si oba spisovatelé vetkli do svého pseudonymu. Hlavní roli v ní hrají tři dávní polapení démoni — Lilith, Belial a Jidáš Iškariotský — a jejich nekonečně svůdné nabídky, které se střetnou se silou současné vědy a technologie.
Zlo a násilí s odlišnými tvářemi
Pokaždé je to vlastně jiné. Každý z hrdinů má odlišnou povahu, zájmy, život, sociální zázemí, inteligenci. Nakonec je to ale semele úplně stejně. Skončí jako oběti kolotoče násilí, zla, zvrácenosti a nezvladatelné touhy po moci.
Úžasný táta, který se chce jen postarat o svého neslyšícího synka a pro jeho záchranu se zaplétá do sítí podivné organizace tvrdící, že pracuje „ve státním zájmu“. Policistka, jejíž kmotřenka skončí s podřezanými žilami, a ona musí zjistit, co za tím vším je. Bohatý a slavný advokát s temnou skvrnou na pověsti, již se někdo rozhodne využít proti němu — a nutí ho prohrát velký proces. Krásná reportérka populární true crime televizní show, kterou posedlost prací a složité dětství nakonec dovedou k úplně jiné, zničující posedlosti. Kde je pravda, a kde je lež? Kam až je člověk schopen zajít, aby zachránil holý život sobě, nebo v mnoha případech především svým nejbližším?
Cesta do vražedného tunelu
Keplerův styl psaní se nijak nemění. Stručné dialogy, krátké odstavce plné akce, rychlé uvedení do děje — a pak okamžitý konflikt a spirála smrti z krutých vražd, stříkající krve, ošklivých smrtí a nejednoznačných konců, kde každý náznak dobra je vykoupený nekonečným utrpením a nezvratnými ranami na duši.
Jako u každé správné severské detektivky i zde všichni hrdinové bojují se svými vnitřními démony — dětství v sektě, kostlivci ve skříni s názvem puberta, alkohol, drogy, tajené BDSM sklony. Všichni jsou svým způsobem narušení, temnota, deprese, potetovaná těla těch, které až k smrti děsí mořské panny…
No a samozřejmě Jurek Walter jako zářící bonus. Příběh dospívání sadistického vraha, stručné shrnutí všeho, co jej formovalo, možná nejtemnější ze všech příběhů, které zde čtenáři najdou. A taky odpověď na mnohé otázky — jak je možné, že je prakticky nepolapitelný a nesmrtelný. A proč je jeho analytická mysl tak prosta jakýchkoli emocí, proč mu utrpení jiných nic neříká.
Povídková sbírka Námořník* *tak tvoří na jednu stranu trochu vražedného oddychu před další záplavou krámku hrůz Joony Linny. A na stranu druhou i jakési shrnutí více než patnácti let existence Larse Keplera a důkaz, že povídky mu jdou stejně jako pětisetstránkové romány. Všichni teď mají před sebou čistý stůl a čtenář se může těšit na věci příští.
Článek pro blog Kavárna napsal Jiří Popiolek.
