Deset jednohubek vyzobnutých z Knihy plné jídla
Všechno, co jste kdy chtěli vědět o jídle, najdete v jediné knize! Napsala ji Petra Tajovský Pospěchová, jmenuje se Kniha plná jídla a netočí se zdaleka jen kolem chutí nebo ingrediencí, z nichž se pokrmy vaří. Jídlo má totiž spoustu dalších, velmi různorodých významů a je možné se na něj dívat i jako na kulturní nebo civilizační lakmusový papírek, jako na znak doby, společenský, národnostní nebo dokonce politický fenomén. Tohle všechno Kniha plná jídla prozkoumává a popisuje, přitom je ale určená pro děti od osmi let, takže to dělá velmi srozumitelně. Obrázky, které doříkávají spoustu informací, nakreslil Jakub Bachorík.
Není možné zapamatovat si na první čtení všechna fakta a zajímavosti, je to kniha, ke které se čtenáři a čtenářky budou vracet nebo v ní během společného předčítání budou hledat další a další „a-to-jsi-věděl-že…?“.
Deset takových fun facts vybíráme, abychom vás na Knihu plnou jídla nalákali. Berte to jako ochutnávku, takových deset čtenářských jednohubek:
1. Jednohubka historická: Na začátku sedmého století byl vynalezen preclík. Upekl ho jeden italský kněz, jeho motivací bylo rozdávat preclíky dětem jako odměnu v nedělní škole.
2. Jednohubka technická: Lidé dlouho věděli, že jídlo uložené v chladu vydrží déle, ale cesta k vynálezu lednice byla dlouhá a složitá — až do dvacátého století se k chlazení jídla používaly kusy ledu ze zamrzlých jezer nebo rybníků. Předchůdkyně lednice byla vlastně jen obyčejnou skříní s vrstvou vyplněnou ledem. První čpavkovou kompresorovou chladničku vynalezli v roce 1876, v roce 1923 vznikla skladná a relativně tichá domácí lednice, dnešní kombinované chladničky s mrazákem máme od poloviny dvacátého století.
3. Jednohubka politická: Jídlo může snadno sloužit jako projev názoru či postoje — v březnu roku 2022 ohlásil český výrobce zmrzliny Prima, že přejmenuje Ruskou zmrzlinu na Ukrajinskou zmrzlinu. Nakonec se ale uchýlil k méně radikální změně a původní „ruská“ zmrzlina se dnes jmenuje „Tradiční zmrzlina od Mrazíka“.
4. Jednohubka pro boháče: Nejdražším jídlem na světě jsou bílé lanýže. Kilogram těchto vzácných hub stojí sedm milionů korun. Vyčmuchávají je speciálně vycvičení psi a ty nejchutnější se sbírají v severní Itálii u města příznačně nazvaného Alba.
5. Jednohubka tradiční: V Řecku házejí na svatého Mikuláše do moře sladkou kaši jménem kolivo. Dělají to proto, aby nasytili i ty námořníky, kteří v moři zahynuli — svatý Mikuláš je totiž mimo jiné i patronem námořníků a mořeplavců.
6. Jednohubka geografická: Na mapě Evropy se dá nakreslit dělicí čára podle toho, kde se jí spíš cibule a kde česnek: cibule severněji, česnek jižněji. Podobně platí dělení i pro tuky, které kuchaři a kuchařky na kontinentu do pokrmů přidávají. Jižní Evropa produkuje, a tedy i používá zejména olivový olej, střední a severní Evropa máslo, na východě je v kurzu hlavně slunečnicový olej. Jen Maďarsko je speciální kategorie, tam je největší spotřeba sádla.
7. Jednohubka masová: Které maso se těší největší oblibě, závisí na náboženství a tradicích té které země. U nás běžně jíme kuřata nebo vepře, v Peru se jedí morčata, v Číně a ve Vietnamu psi a kočky, napříč Asií slepičí pařátky. V Indii by nevzali do pusy hovězí, protože kráva je pro ně posvátné zvíře, lidé testují, jak chutná hmyz, a považují ho za potravinu budoucnosti a v jednom londýnském veganském obchodě snědli promasoví aktivisté dokonce syrovou veverku, aby ukázali, že v mase je síla.
8. Jednohubka chuťová: Na jazyku je několik tisíc chuťových pohárků, které se vyvíjejí, už když je dítě u matky v břiše, tam se velmi záhy naučí rozpoznat na jazyku sladkou chuť plodové vody — a pak proč nás to sladké pořád tak láká! S věkem ubývá počet chuťových pohárků až na polovinu, i proto starší lidé víc solí nebo koření. A ještě jedna zajímavost — chutě jsou dané geneticky a často se týkají velkého okruhu lidí. Desetina populace na světě nesnáší koriandr, třetina lanýže a každý druhý člověk na světě nesnese chuť kapustiček!
9. Jednohubka léčitelská: Mléko z ospalých krav pomáhá s usínáním! Pokud je kráva podojená večer, obsahuje její mléko látku zvanou tryptophan. Po jejím požití se člověk cítí uvolněně a chce se mu spát.
10. Jednohubka udržitelná: Třetina potravin, které lidé vyrobí, se nesní, ale vyhodí. Obvykle proto, že jídla nakoupíme moc a nestihneme ho zpracovat, nebo proto, že se zkazí kvůli špatnému skladování. Velký podíl na plýtvání mají také obchody a restaurace, i když už i ty se to snaží změnit — mnoho z nich prodává i prošlé, speciálně označené potraviny se slevou, zadarmo je rozdávají neziskovkám a ve Francii mají dokonce zákon, který zakazuje prošlé nezkažené jídlo vyhazovat, ale je třeba ho dávat potravinovým bankám.
