Kavárna: Simona Barešová

Trauma, narušené rodinné vztahy a izolace — témata, která spojují tvorbu Viktorie Hanišové. Před čtyřmi lety jí vyšel poslední román Neděle odpoledne, kde hraje důležitou roli tajemství. V její nejnovější knize Hoří ti táta hlavní postava ohledává minulost a snaží se přijít na to, proč její otec podlehl dezinformacím a položil za ně svůj život. Román v románu s prvky černého humoru stírá hranice hrdinčiny fantazie a fikční reality.

Úspěšný spisovatel a scenárista Marek Šindelka vydává po deseti letech nový román. A nově v Hostu. Zaujal již svou prvotinou Strychnin a jiné básně (2005), která mu vynesla Cenu Jiřího Ortena. Obdržel dvě ceny Magnesia Litera. První v roce 2012 za povídkovou knihu Zůstaňte s námi a druhou o pět let později za novelu Únava materiálu. V nejnovější knize Systémy něhy ohledává hranice dokonalosti i samoty.

Ve svém prvním románu Směna představila Anna Beata Háblová křehkou hrdinku, která se kvůli traumatickým událostem z minulosti dostává z uměleckého prostředí mezi dělnickou třídu. Pád ženy na společenském žebříčku se stává klíčovým tématem i v její nové knize Víry. Empaticky zachycuje fatální rozhodnutí hlavní postavy Ester, která se z bohaté ženy v domácnosti stane prostitutkou. Díky nehodnotícímu hledisku dokáže místo běžného pohoršení vzbudit soucit a obdiv.

Nemusíte být rodilí obyvatelé Dejvic ani milovníci Ladislava Fukse, abyste se nechali unést četbou Předávání Radka Stavěla. Přestože právě Vítězné náměstí a postavu slavného spisovatele lze považovat za stěžejní motivy celého příběhu, dílo vás dokáže strhnout i svým nevšedním způsobem vyprávění a osudem „obyčejného“ člověka.

Naposledy jsme se mohli setkat s detektivy od Nejsvětější trojice před pěti lety v povídkové knize Nejhorší obavy, kde Marie Výrová vyšetřuje tři případy. Již ne jako komisařka, ale jako přednášející praktické kriminologie na olomoucké univerzitě. Nový román Michala Sýkory Žádné dobré zprávy, v čele opět s Marií Výrovou, odhaluje intriky v politicky ovlivněném akademickém prostředí, společenské dopady konspirací, a především rozkrývá propracovanou postavu vraha s hraniční poruchou osobnosti.

František Voldřich je hlasem generace Z. Generace, která prý vyrostla v prosperitě a dostatku. Hledání smyslu bytí, hranic svobody i nabourávání společenských konvencí zachytil ve své nové knize Hrdinové ničeho. V čem se lze vymezit a bouřit, když žijete v liberálním světě a máte všeho nadbytek? Je překračování zákona a riskování života tím správným řešením? Provokativní román ve stylu Klubu rváčů pokládá mnoho otázek, ale odpovědět si na ně musí čtenář sám.

Veronika Büchler (tehdy ještě jako Hladilová) vydala svou prvotinu Taky sem byla punk již ve svých dvaceti letech. Novela popisuje období jejího divokého dospívání v prostředí pankáčů. Budoucí spisovatelský um předestřel již závěr anotace knihy – „je třeba ocenit vypravěčský talent Hladilové, který naznačuje, že její tvorba se nevyčerpá jen tímto dílem.“ Čtenáři si sice museli počkat trochu déle, ale cit pro narativ dokazuje i ve svém novém románu Dubna. Autenticky zachycuje paranoiu a absurdnost totalitní doby v tomto uměle vytvořeném městě.

Témata jako mezigenerační rozdíly, partnerské problémy a rodičovství propojují povídky v nové knize Veroniky Bendové Konec sezóny na koupališti Ústěk. Autorka v nich prokazuje výjimečný pozorovací talent. Skládá vedle sebe zdánlivé detaily prostoupené autentickými dialogy, čímž čtenáři předkládá téměř filmový obraz každodennosti. Řešení složitosti života nalézá v pochopení, laskavosti i humoru.

V Hostu vychází novela Pacanka novinářky a spisovatelky Kláry Elšíkové. Pacanka je podle jedné z postav holka, která si jako malá hraje s kluky a chová se jako oni. Nebojí se, je odvážná. Protagonistka to razantně popírá. Považuje se především za svobodnou ženu, jež odmítá hrát podle konvenčních pravidel a jednat tak, jak od ní společnost očekává. Zažívá divokou jízdu po Evropě i na večírcích, kde se snaží najít svou pravou životní cestu.

Petr Šesták po svém úspěšném románu Kontinuita parku a próze pro děti Cesta je pes pokračuje v ohledávání netradičních forem. Své nové dílo napsal v podobě pamfletu, který čtenáře burcuje. Pokud nevybízí přímo k ekologickému aktivismu, tak tedy alespoň k zamyšlení, zda opravdu každý potřebuje vlastnit a užívat jedno auto a nechávat si donášet jídlo zabalené v kilogramech plastových obalů.

Gaslighting. Termín, se kterým se mnozí z nás setkávají poprvé. Jedná se o formu manipulace, kdy se pachatel snaží v oběti vyvolat pochybnosti o jejím psychickém zdraví. Zneužíváním této formy jednání i jeho různými podobami se zabývá Jakub Stanjura ve své prvotině [Srpny](https://www.hostbrno.cz/srpny/), románu o toxickém vztahu a taky o tom, že pod svícnem je největší tma (a možná je úplně všude).

Koncem února letošního roku zaútočilo Rusko na Ukrajinu. Jednalo se o akt, který nám do té doby připadal nemyslitelný. Koronavirová krize jako by byla předehrou této noční můry. Paralyzovaná společnost se upínala k naději, že boje brzy skončí. Frustrace z děsivé situace na Ukrajině a nemožnost zprostředkování aktuálního dění přímo z místa vyvolaly v Janu Němcovi vztek. Během čtyř měsíců proto napsal knihu Liliputin. Povídky z války inspirovanou současným tamním stavem. Soubor pěti povídek vyšel letos mezi tituly podzimního Velkého knižního čtvrtka. Nesleduje přímé boje na frontě, ale zachycuje život „obyčejných“ lidí ovlivněných válkou.

Devadesátky. Období nově nabyté svobody, ale také čas chaosu a oportunismu. Bezčasí, ve kterém se zpočátku málokdo orientoval. Soudobé poměry se zdají být z pohledu chlapce, navíc romského, nepředstavitelné. Patrik Banga ve své prozaické prvotině Skutečná cesta ven dává čtenáři alespoň nahlédnout do absurdních situací, které prožil. Žižkov po revoluci, streetworková práce s drogově závislými, ale třeba i prostředí uprchlického tábora v Jugoslávii. Banga jako výtečný žurnalista neotřele glosuje životní zážitky odrážející společenskou situaci porevolučních let.

Původní český dystopický román v Hostu nevychází každý měsíc. Když se Matěj Dadák po dvou komorních prózách rozhodl, že se uchýlí k tomuto žánru, zavládlo v redakci velké vzrušení. Proč by vám zrovna kniha Lovci švábů neměla uniknout? Kromě toho, že přináší témata nejaktuálnější — válku a uprchlictví —, dokáže také sugestivně vtáhnout do děje. Bude se bojovat o holý život, zavládne chaos i paranoia a možná se objeví i trochu té romantiky.

„Hluboce působivé.“ „Psychologicky propracované.“ „Dechberoucí vypravěčská schopnost.“ I tak bývá charakterizován vypravěčský styl Susan Choiové. Cenami ověnčená americká spisovatelka se konečně představuje svým pátým románem i českým čtenářům. Autorka v knize* Cvičení důvěry* líčí příběh z prostředí umělecké školy, ke kterému má jako přednášející na Yaleově univerzitě blízko. Za tento román Choiová obdržela v roce 2019 ocenění National Book Award for Fiction.

Daniel Petr není v literárním světě žádným nováčkem. Výrazněji na sebe upozornil svou třetí prozaickou knihou Straka na šibenici (Host 2015), která byla nominována na cenu Magnesia Litera i Cenu Josefa Škvoreckého. O tři roky později si vyzkoušel i detektivní žánr, když napsal román ze severu Čech *Sestra smrt *v duchu severské krimi. Letos v lednu vychází Petrova další kniha — Odečítání pohybu souřadnic, v níž se autor vrací k psychologickému žánru. Stejně jako u Straky na šibenici je zde důležité téma komplikovaného vztahu s otcem a hledání sebe sama.