Z kuchyně rovnou na obálku

Dívat se našim pěti grafikům „pod ruce“ je jedna z kouzelných výsad práce v nakladatelství. Abychom vám alespoň přiblížili, jaké příběhy se skrývají za každou obálkou, kterou pak vídáte v knihkupectví nebo ve své knihovně, pokusíme se vám ukázat malou část zákulisí jejich vzniku. A to včetně všech prapodivností, na které můžete na chodbách redakce čas od času narazit.

Držte si své hrníčky Talíře, hrnky, telefony… v nakladatelství není nic v bezpečí. Téměř cokoliv může na pár dní záhadně zmizet a pak nestačíte zírat. Přijde nová kniha a říkáte si: „To odněkud znám.“ Na obálce Ostnů a oprátek tak můžete najít hrníček z naší kuchyňky. I když trošku přebarvený — posuďte sami. Na obálce Dědiny najdete pro změnu talíř zapůjčený přímo „z kredence“ autorčiny babičky.

Občas je nutné vyhrnout si rukávy …a ponořit ruku k medúze, respektive k její věrné plastové podobizně. Série Monse Kallentofta si zkrátka žádá lidské oběti. O tom jste se ostatně mohli přesvědčit už u předchozího dílu, kde se na obálce objevil sken tváře jedné naší kolegyně.

Z Maroka i Asie Mnoho obálek by vůbec nezískalo svou podobu, nebýt dalších spolupracovníků mimo naše nakladatelství. Příklad? Obálku románu zasazeného do Maroka padesátých let Marokánka zdobí fotografie Jiřího Lubojackého. Oceňovaný román Radky Denemarkové Hodiny z olova zase kaligrafie, za kterou stojí René Ochiai, s nímž naše Lucka spolupracovala už při tvorbě obálky knížky Kočičí host.

Až budete příště procházet mezi regály v knihovně nebo kolem výlohy knihkupectví, zkuste si představit všechny příběhy, které se mohou za obálkami knih skrývat. My jich máme v rukávu ještě spoustu, tak nás nezapomeňte sledovat na Instagramu nebo Facebooku, kde se o ně určitě podělíme.