Ve fascinující novince Manifest za tmu se dočtete, že tmu si musíme hýčkat
„Kdy jste si v noci naposled uvědomili, že máte nad hlavou hvězdnou oblohu? Pokud žijete ve městě, jako já, možná tu a tam zahlédnete pár z nejjasnějších hvězd — když budete mít štěstí. Nejspíš nad sebou ale uvidíte jen mraky, od kterých se bude odrážet všechno světlo, které vaše město vyzařuje,“ přemítá autorka tohoto článku, redaktorka non-fiction a překladové beletrie Eva Kecková.
Švédský vědec Johan Eklöf, autor Manifestu za tmu, je chiropterolog, věnuje se netopýrům a kaloňům a tma je pro něj tudíž běžným pracovním prostředím. Již před několika lety si začal uvědomovat, jak se tma kolem nás proměňuje a jak negativně přemíra světla působí na organismy — světelné znečištění ovlivňuje chování brouků, ptáků, stromů, ale samozřejmě i nás lidí. V jedné z kapitol (krátkých tak, že je zvládnete přelouskat mezi několika zastávkami tramvaje) autor mimo jiné píše: "Jedním z důvodů, proč se tak urputně snažíme naši planetu osvětlit, je bezpochyby naše nyktofobie, tedy strach ze tmy, součást našeho genetického i kulturního dědictví. […] Když teď ale pouliční lampy a osvětlení fasád vítězí nad přirozeným večerním světlem, se znepokojením sledujeme nabourávání prastarého biorytmu. Taktovky se ujímá umělé světlo působící světelné znečištění — totéž světlo, které nutí ptáky zpívat uprostřed noci, posílá želví mláďata nesprávným směrem a brání námluvám korálových útesů za svitu úplňku."
Čtení o tom, jak si hmyz kvůli nadměrnému osvětlení plete asfaltové parkoviště s vodní hladinou a není schopen se rozmnožit, jak zmatení ptáci kvůli zdrojům světelného znečištění mění dráhy svých tradičních tahů a jak my lidé kvůli nekvalitnímu spánku způsobenému reakcí těla na přílišné osvětlení stonáme a přibíráme na váze, není zrovna veselé, Eklöf ale uvádí i příklady dobré praxe z obcí a zemí, v nichž je osvětlení úspěšně regulováno (například ve Francii existuje zákon upravující, kolik světla se smí na jejím území rozptýlit do atmosféry). Zároveň v závěru knihy formuluje deset doporučení, jak si tmu do svého života znovu pustit a jak ji i nadále chránit. V tomto jeho manifestu mimo jiné stojí:
- Uvědomuj si tmu.
- Chraň tmu.
- Zachovej tmu ve své blízkosti.
- Řiď se vnitřním rytmem, nech se před spaním obejmout náručí tmy.
- Poznej tmu i její význam pro přežití zvířat a rostlin lépe.
- Povídej si o tmě s lidmi ve svém okolí.
- Jdi příkladem v boji proti světelnému znečištění.
- Přijmi tmu za svou — spřátel se s ní a užívej si ji, obohatí ti život.
Takže nezoufejte, naděje existuje, jen je třeba konat.
Do češtiny knihu skvěle přeložila Linda Kaprová.
