Tažení černošských leseb z britských vod do českého rybníčku

A co znamená krkolomný název knihy Girl, Woman, Other? Co se myslí onou jinakostí slibovanou v názvu? V původní anotaci stojí několik slov, která v českém prostředí působí jako rudý hadr na býka: rasa, černošská identita, genderová problematika a feminismus. Nebude román přepjatě ideologický?

A proč je kniha navíc napsaná zvláštním stylem na pomezí prózy a poezie? Na začátku vět nestojí velké písmeno, mezi větami chybí interpunkce. Slouží tento styl hlubšímu účelu, nebo se jedná o pouhý manýrismus? Knihu jsem proto otevírala s jistým podezřením, ba dokonce s nechutí. Přiznám se, že mě napadlo, jestli si kniha nevysloužila tolik ocenění i z důvodu politické korektnosti, ostatně Bernardine Evaristová je první ženou částečně černošského původu, která Bookerovu cenu obdržela.

Stačilo však pouhých pár stránek a veškeré pochyby se rozplynuly. Román Dívka, žena, jiné je totiž doslova strhující.

Ve zkratce řečeno se skládá z dvanácti vzájemně propletených portrétů žen, jejichž kořeny sahají takřka do všech koutů světa a teprve v Británii se spojí v mohutný kmen, který ční vysoko nad ostatní stromy. Všechny ženy mají alespoň zčásti černošský původ a zažívají různé formy rasismu. Všechny se též vyjadřují ke své sexuální identitě a k postavení ženy ve společnosti. Přesto kniha (téměř) nepůsobí kazatelsky, naopak, autorka prokázala, že témata, která se jí bytostně dotýkají, dokáže zpracovat s mimořádným nadhledem.

Zvláštní styl na pomezí poezie a prózy zase umožňuje rytmizovat jazyk a přizpůsobit ho autentické řeči i myšlenkovým pochodům.

Z překladatelského hlediska pro mě bylo velice obtížné vystihnout osobitý styl jednotlivých postav. Každá má svůj specifický způsob vyjadřování, který bylo třeba zohlednit. Zatímco upjatá bankéřka Carole se vyjadřuje perfektní angličtinou, nedostudovaná matka samoživitelka LaTisha ráda sáhne pro jadrnější slova. V řeči farmářky Hattie se objevuje severoanglický dialekt, zatímco Nigerijka Bummi používá lokální pidgin. Kromě toho jsem narazila na velmi zapeklitý překladatelský oříšek: nebinární osobu Megan/Morgan, které je v angličtině přisouzen „bezpohlavní“ tvar zájmena „they“ a jeho derivátů. V češtině tento tvar možný není, protože i zájmena v množném čísle si uchovala rod (oni, ony, ona). Proto jsem překlad konzultovala s odborníky, kteří se genderem zabývají.

Dovoluji si tvrdit, že román jako Dívka, žena, jiné v našich vodách ještě nevyšel a že tomu, kdo si ho přečte, se otevřou nové obzory.