Kdyby se na nás někdo podíval z výšky, spatřil by svět plný uspěchaných, zpocených a unavených lidí a jejich zpožděných, ztracených duší…
Byl jednou jeden člověk, který příliš často a příliš rychle pracoval a svou duši nechal už dávno někde daleko za sebou. Bez duše se mu nežilo špatně — spal, jedl, chodil do práce, řídil auto, a dokonce hrál tenis. Časem však nabyl dojmu, že se svět kolem něj jaksi zploštil. Připadalo mu, jako by se pohyboval po hladkém listu papíru v sešitě na matematiku, po papíru pokrytém hustou mřížkou malých čtverečků.
První kniha nositelky Nobelovy ceny Olgy Tokarczukové vyprávěná nejen slovy, ale především obrazem. Dojemnému příběhu o trpělivosti, vnímavosti a návratu k sobě samému vdechla duši výtvarnice Joanna Concejová. Její něžné, melancholické ilustrace dávají čtenáři ohromný prostor, aby se zastavil a navázal rozhovor s vlastním nitrem.
Metaforický příběh o ztrátě duše, plynutí času, naději a nalezení sebe sama.
Je to pohádka pro dítě, které bydlí v dospělém člověku a dříme. Pro toho, kdo už má něco odžito a začínají na něj doléhat otázky pomíjivosti.
— Olga Tokarczuková
Autorkám se podařilo vytvořit kritický komentář k době, kdy vyhrává potřeba „mít“ a „být“ ztrácí jakýkoliv význam. [...] Společně spředly úvahu o duši, kterou neustále někde zapomínáme a před níž bezděčně utíkáme.
— Marta Baszewská, Kultura Liberalna
| Počet stran | 47 |
| Rozměr | 200×269 |
| ISBN | 978-80-275-0261-5 |
Ocenění
Autor knihy
Ukázka
Ohlasy z médií
Blog Kavárna
Mohlo by se vám líbit
