U severní zdi

Spisovatelka Petra Klabouchová nás provedla šumavskými místy, jež hrála roli v historii i v jejích knížkách. Pojďte se s námi podívat, jak to vypadá na Cimrukách, hájence Pustina nebo na Františkově, které znáte z románů Vona, Ignis fatuus a Prameny Vltavy.

Výtečná vypravěčka Petra Klabouchová, jejíž romány mají sílu drtivého dopadu, vydala novou knihu. V Duchovi Pankráce, který vznikl podle skutečných motáků, dává hlas statečným, kteří přišli za druhé světové války o životy v pankrácké sekyrárně, dále hrdinům, kteří odsouzeným pomáhali, a vznáší hlasitou obžalobu proti bezcitným katům. Zároveň vyzdvihuje neobyčejně silný příběh lásky, která celou tu temnotu prosvětluje. Lásky Romea a Julie z Pankráce. A kdo autorku zná, tak tuší, že navzdory těžkému příběhu je v knize místo i na černočerný humor (humorná linka se do rozhovoru nevešla, čeká tak na objevení čtenářem).

Náš podcast Host mezi řádky pokračuje. Kromě audionahrávky (odkaz najdete na konci textu) si nově můžete rozhovor také přečíst. Prvním hostem nové série je Petra Klabouchová, autorka detektivky Prameny Vltavy a románu U severní zdi. V nakladatelství Host jí teď čerstvě vyšel i horor nazvaný Ignis fatuus. Odehrává se na Šumavě v místech, která byla dlouhá staletí nepřístupná a mají pohnutou historii. „Na Šumavě se tyhle historky vykládají po staletí, snad v každé rodině se předává nějaký příběh plný nevysvětlitelného. Na bludičky a jiné posly ze světa mrtvých se tu dál věří, skoro každý druhý tu prý někdy něco takového viděl, když ale do té krajiny vstupujete s úctou, jdete ji jen pohladit a nemáte zlé úmysly, nechají vás všichni beztělci na pokoji,“ říká autorka.

Pečuje o ty nejdůležitější — naše autory. Ročně zorganizuje desítky akcí a tou pomyslnou třešničkou na dortu je příprava festivalu Česká vlna. Moderuje besedy a má na starosti blog Kavárna. Svou pracovní pozici si vyhlédla ještě předtím, než jsme v Hostu tušili, že ji potřebujeme. O kom je řeč? Představujeme vám Michaelu Dermauw.

Bestselleristka Petra Klabouchová napsala po drsných [Pramenech Vltavy](https://www.hostbrno.cz/prameny-vltavy/) román [U severní zdi](https://www.hostbrno.cz/u-severni-zdi/), který je ještě mnohem drásavější. Vrací se v něm k bolavému tématu z pankrácké věznice, kde byly v padesátých letech mezi politickými vězeňkyněmi vyslýchány a mučeny také těhotné ženy. Některé ve vězení porodily. Některé přežily. Jejich děti ne. Dnes po nich zbylo jedenačtyřicet náhrobních kamenů v rohu Ďáblického hřbitova, dalších několik stovek dětí beze stopy zmizelo v černých adopcích. Třicet let po revoluci je to téma stále přítomné. Už proto, že se za tragédii dosud nikdo neomluvil, nikdo za ni nepykal a nikdo dnes stále ještě neví, kdo přesně je u severní zdi hřbitova pohřbený.