Černé jazyky

Jsou spisovatelé, kteří zůstávají věrní svému domácímu prostředí. Inspirací je jim vlast, v centru jejich pozornosti jsou domácí reálie a historie. Pro mnohé je však domovský region naopak nedostatečně podnětný, je pro ně svazující nebo je přivádí do osobní krize. Domácí témata navíc mohou zaujmout řadu dalších autorů, což vytváří konkurenci i nejistotu. Právě z uvedených důvodů, ale i z mnoha jiných se spisovatelé a autoři vzdalují od domova, a to jak literárně, tak osobně. Nesmíme však zapomínat, že k nárůstu počtu literárních děl reflektujících zahraniční prostředí přispívá také trend globalizace, rozvoj technologií, které nám umožňují přímý kontakt s domovem i zahraničím, a nekonečná nabídka cestovatelských, pracovních a studentských příležitostí. Autorům se otevírá celý svět, a to v nejrůznějších podobách, od těch nejkrásnějších až po ty děsivé a otřesné. Dívají se na různé části světa optikou cizince, mnohé jim může uniknout, ale také mohou na mnohé poukázat. Přinášejí čtenářům zprávy ze svého kulturního prostředí a osvětlují problémy, které se jich v konečném důsledku přímo i nepřímo dotýkají.

Vánoce se kvapem blíží a je nejvyšší čas začít řešit dárky pod stromeček. Abychom vám ulehčili volbu, zeptali jsme se našich redaktorů na žhavé tipy z jejich sekcí.

Dita Táborská opustila svět Malinky a Běsy a ve svém třetím románu* Černé jazyky* využila znalost prostředí, o němž říká, že se stalo jejím domovem. Vypráví v něm příběh Tchajwance Baa a jeho rodiny, ve kterém se zrcadlí charakter těžce zkoušeného ostrova a traumata předků, sahající hluboko do minulosti.

V posledních letech se pulty českých i slovenských knihkupectví plní díly domácích autorek. Témata, která současné spisovatelky ve svých knihách zpracovávají, jsou obvykle těžká a pro většinu obyvatel neviditelná. Pro společenskou diskusi jsou ale velmi potřebná. U nejednoho čtenáře vyvolávají kontroverzi, ale zároveň podněcují k empatii.