Vychází první díl čínských thrillerů Petera Maye
Po úspěšné trilogii z ostrova Lewis přinášíme českým čtenářům vůbec první knižní sérii Petera Maye. Ta také autorovi vynesla spisovatelské renomé. Úvodní díl čínských thrillerů Pán ohně s detektivem Li Jenem a soudní lékařkou Margaret Campbellovou v hlavních rolích vychází v češtině 2. února.
Na konci devadesátých let May vyměnil dosavadní práci pro televizi za psaní románů, aby se vydal vstříc svému celoživotnímu snu: stát se spisovatelem. Tento sen mělo odstartovat právě vydání Pána ohně, prvního románu z pozdější šestidílné série thrillerů odehrávajících se převážně v tehdejší Číně.
„Chtěl jsem napsat román o genetickém inženýrství, jenž se bude odehrávat v Číně. Ukázalo se, že nejlepší bude odvyprávět příběh prostřednictvím vyšetřování vraždy. A když se pak z jednoho čínského románu stalo výsledných šest, ze mě se stal nenávratně autor krimi,“ vzpomíná na své začátky spisovatel, kterého k detektivnímu žánru přivedla náhoda.
Materiály ke knize Pán ohně shromažďoval v průběhu roku 1997, kdy celý román také napsal. Ten ve Velké Británii vyšel o dva roky později, v průběhu následujících let i v dalších zemích po celém světě. Pán ohně se dostal do užší nominace na Nejlepší detektivku roku 2005 udělovanou francouzským magazínem ELLE, další romány Snakehead a Čínský šepot byly nominovány na cenu Prix Polar International. Čtvrtý díl čínských thrillerů Snakehead pak v roce 2007 získal cenu Prix Intramuros.
Začal psát, až když se Číně dostal pod kůži
Kvůli pečlivým rešerším a průzkumu terénu May každý rok podnikal studijní cesty do Číny a měsíce tam trávil budováním výjimečné sítě kontaktů. „Předtím než jsem do Číny vyrazil, jsem načetl obrovské množství o historii a kultuře, včetně řady knih určených obchodníkům vydávajícím se do Číny, jež pojednávaly o tom, jak se k Číňanům chovat ve všech možných situacích. S tím jsem se tam vydal a měl jsem obrovské štěstí, že jsem narazil na několik lidí, kteří mě přivítali a představili mi skutečnou kulturu. Díky tomu jsem nabyl dojmu, že jsem se Číně dostal pod kůži, a začal jsem pociťovat kulturní i politické rozdíly mezi Východem a Západem. To je jeden z důvodů, proč ve své první knize mám dvě postavy — Američanku a Číňana —, jejichž prostřednictvím jsem chtěl zvrátit stereotypy o malé Číňance a americkém machovi,“ popsal autor v jednom z rozhovorů počátky svého rešeršování, které je pro přípravu psaní jeho románů typické.
Materiály k napsání knih tehdy šestačtyřicetiletému Mayovi pomohli získat lidé, s nimiž se během svého výzkumu setkal na mnoha místech: od amerického velvyslanectví v Pekingu po čínskou ambasádu ve Washingtonu, od šanghajské policejní márnice a pekingské partičky vrahů po FBI, Úřad pro imigraci a udělování občanství či Ústav patologie ozbrojených sil v USA. „Nejtěžší bylo rešeršovat práci čínské policie. Neměli příliš zájem bavit se s nějakým neznámým cizincem. Naštěstí jsem se seznámil s jedním americkým kriminologem, který v devadesátých letech přednášel v Šanghaji zhruba pěti stovkám nejlepších čínských detektivů o nejnovějších technikách v kriminologii. Jeho doporučení mi otevřelo všechny dveře,“ přiznal spisovatel v rozhovoru pro Literární noviny. Peter May se stal doposud jediným člověkem žijícím na Západě, který byl jmenován čestným členem Čínské asociace autorů krimi románů.
Kouzlo čínské série trvá
Knihy o detektivovi Li Jenovi a patoložce Margaret Campbellové mají v hierarchii Mayových knih zvláštní postavení. Kdyby měl možnost pokračovat v některé ze sérií, vybral by si právě čínské thrillery. „Poslední knihu této řady jsem dopsal před deseti lety a za tu dobu se Čína velmi změnila. Bylo by zajímavé vrátit se, být svědkem těchto změn a vidět, co těch deset let udělalo s Lim, Margaret a jejich vztahem,“ vysvětlil spisovatel. Dvojici hlavních hrdinů – Li Jena a Margaret Campbellovou – May navíc označil za své oblíbené postavy. „Vždycky pro ně budu mít slabost,“ přiznal. Do dnešních dnů ho doprovází i soška tlustého smějícího se Buddhy, který mu připomíná doby, kdy psal čínské thrillery. „Na té baculaté usměvavé tváři a velkém kulatém břichu je něco, co mě těší. Každý den, než začnu psát, pohladím Buddhovo břicho pro štěstí,“ řekl May ke svému psacímu rituálu.
Čínské thrillery
- Pán ohně (1999; česky únor 2015)
- Čtvrtá oběť (2000; česky podzim 2015)
- Sál smrti (2001; česky plánováno)
- Snakehead (2002; česky plánováno)
- Běžkyně (2003; česky plánováno)
- Čínský šepot (2004; česky plánováno)
Videa, která natočil během svých studijních cest do Číny, Peter May zveřejnil na svém YouTube kanálu: https://www.youtube.com/watch?v=lq9gCkYDjI4#t=28
Pečlivý výzkum, přesvědčivé postavy a geniální zápletky jsou obchodní značkou velmi originální, zábavné a mnohdy kontroverzní série.
Čtivé thrillery v sobě spojují vědu na nejvyšší úrovni, drama, vtip a sympatické postavy, které se v průběhu knih vyvíjejí. Klíčem k úspěchu série je bouřlivý vztah mezi tajemným čínským detektivem Li Jenem a doktorkou Margaret Campbellovou, jízlivou patoložkou z Chicaga.
Peter May si vysloužil slova chvály jak za živý portrét života v současné Číně, tak za pozornost, s níž se v knihách zaměřil na vědecké a lékařské detaily. V Číně získal ojedinělý přístup na oddělení vražd a kriminálku pekingské i šanghajské policie, díky čemuž si mohl pečlivě nastudovat metodiku čínských detektivů a patologů.
Špičkoví odborníci z celého světa v oblasti genetiky, vědy, soudní patologie a kriminalistiky zajistili, že jsou fakta v Mayových příbězích přesná. Spisovatel využívá nejmodernější vědu, aby poskytl děsivý pohled na to, co můžeme nalézt v našich obchodech — od geneticky modifikovaných potravin v Pánovi ohně po bioterorismus v knize Snakehead.
Pán ohně získal bouřlivé ovace díky Mayově schopnosti vytvořit dobře napsaný krimi thriller odehrávající se v rychlém tempu, který vezme čtenáře na vzrušující cestu napříč ulicemi Pekingu a do zákulisí čínského policejního systému.
