Genderové role jsou absolutní nesmysl. „Protože jsi děvče,“ to není žádný důvod
Bestsellerová nigerijská spisovatelka Chimamanda Ngozi Adichieová o sobě říká, že je „šťastná africká feministka, která nemá averzi k mužům, ale lesk na rty a vysoké podpatky nenosí kvůli nim, nýbrž kvůli sobě“. Po úspěšném románu Amerikána jí nyní v češtině vycházejí dva čtivé feministické eseje protkané autorčiným charakteristickým humorem.
Esej Feminismus je pro každého je knižní podobou stejnojmenného projevu Adichieové na konferenci TED 2012, jímž významně přispěla k celosvětové debatě o feminismu, a video sdílené na kanálu YouTube má dnes téměř pět milionů zhlédnutí. Řeč navíc inspirovala módní dům Dior k sérii sloganů na trička a zpěvačka Beyoncé použila její úryvky v písni Flawless. Ještě předtím, než vyšla knižní verze přednášky, podle ní ve Švédsku vznikla příručka distribuovaná do škol všem šestnáctiletým žákům. Ze čtyřicetileté Adichieové se stala známá feministka, které vysekla poklonu slavná moderátorka Oprah Winfreyová a která se nebála veřejně pokárat Hillary Clintonovou za úvodní popisek jejího účtu na Twitteru.
Jsem feministka, protože chci žít ve světě, kde se ženám neříká, že něco můžou či nemůžou nebo by něco neměly jen proto, že jsou ženy. Jsem feministka, protože chci žít ve spravedlivějším světě.
Druhý esej* Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních* je psán jako dopis přítelkyni, jíž autorka radí, jak správně vychovávat dceru v duchu feminismu. Vnímavé a vtipné tipy zaznamenaly ihned po (anglickém) vydání nadšené reakce čtenářů. „Nesdělila jsem lidem nic, co by nevěděli, jen jsem jim to řekla přístupným jazykem,“ okomentovala úspěch knížky Adichieová, která čtenáře nenutí stát se feministy, nepoužívá žargon a dokonce přiznává, že jí klasické feministické texty připadají nudné. Radši své přítelkyni Ijeawele (a dalším mladým ženám po celém světě) s laskavým humorem radí, ať dceru naučí milovat knihy, nebojí se jí koupit „chlapecké“ modré oblečení nebo vrtulník na hraní a vychová ji jako osobnost, jejímž jediným životním cílem nebude stát se něčí manželkou.
O autorce
Adichieová, žijící střídavě ve Spojených státech a Nigérii, je držitelkou ceny Orange Prize, její romány byly přeloženy do více než třiceti jazyků a v amerických školách figurují na seznamech povinné literatury. Doma v Nigérii platí Adichieová za národní ikonu, a to nejen díky mezinárodnímu úspěchu svých knih, ale také díky kurzům tvůrčího psaní pro začínající spisovatele, které ve své zemi každoročně pořádá. Za obhajobu svobody projevu a propagaci literatury letos v říjnu převezme cenu PEN Pinter Prize udělovanou anglickým PEN klubem.
