Annie Ernauxová: laureátka Nobelovy ceny za literaturu za rok 2022

Jsme hrdí, že jsme ji mohli po letech představit novým čtenářům

Ve Francii se o Annie Ernauxové mluví už delší dobu jako o moderní klasičce, a zcela jistě oprávněně. Z našeho pohledu v knize Roky svým způsobem její dílo vrcholí a je v něm obsažena esence, která je přítomna i v jiných jejích knihách. Text je znovu něčím na pomezí románu a memoáru. Autorka je skvělá v tom, že dokáže velice přesně vystihnout prostředí, o kterém píše, ale skrze něj i jakési kolektivní vědomí doby, to, co jí opravdu hýbalo a zapsalo se do paměti mnoha lidem.

Jsme hrdí, že jsme ji mohli po letech představit novým čtenářům, její dílo je skvělé a nadčasové. A samozřejmě nás těší, že Roky v překladu Tomáše Havla vyšly nedávno, to načasování se povedlo. Nikola Kochová, vedoucí překladové beletrie nakladatelství Host ##Jak se překládá nobelistka? Roky jsou nabité nejrůznějšími dobovými, převážně francouzskými reáliemi. Autorka vyjmenovává celé seznamy nejrozmanitějších předmětů, záležitostí a událostí, které doprovázely běžný život Francouzů v popisovaném časovém rozpětí. Tedy všelijaké druhy a značky potravin, spotřebního zboží, ale i vše, co tvořilo „kulturní pozadí“ doby, populární rčení, vtipy, filmy, knihy, písničky, televizní a rozhlasové pořady, reklamy, s nimi spojená jména a tváře, a k tomu i společenské, hospodářské a politické události. Jako byste měli Francouzovi (Britovi, Italovi…) „přeložit“ Pribináček, UHO, kandidátku Národní fronty, souseda šedého mora, který má před výměníkem na sídláku zaparkované Leninovy saně, nebo skutečnost, že vaše babička každý den poslouchala Kolotoč.

Překladatel se s textem tohoto rázu může vypořádat několika způsoby…

PŘEČTĚTE SI VÍCE O PŘEKLADU ROKŮ

##Elena Medelová, autorka Zázraků, o Annie Ernauxové Přechod od dětství do dospívání, potom cesta vstříc rané dospělosti. Objevování lásky a objevování chtíče; nevím, v jakém pořadí. V jistém smyslu objevování těla. Sexu. Objevování neopětované lásky a zároveň objevování pocitu zklamání, přítomného možná už od samého začátku. Potrat. Manželství a mateřství. Práce: ta placená i ta intelektuální — psaní a čtení —, ta, díky níž přežijeme, i ta, která nás v životě naplňuje. Vymanění se ze společenské třídy: napětí mezi vědomím vlastního původu a studem za svůj původ. Rodina. Úmrtí otce. Nemoc a úmrtí matky. Tělo znovu v jiném smyslu. Paměť, která nám pomáhá porozumět, kdo jsme, místo aby oslavovala, jakými jsme byli. Chtíč. Chtíč. Chtíč. Sex. Láska, sex a chtíč jakožto synonyma moci, jakožto uvedení teorie v praxi. Psaní. Čas. Onemocnění. Tělo v dalších smyslech. A spojovací nit, kterou je vědomí třídního původu, a druhá podpůrná nit jménem feminismus.

PŘEČTĚTE SI CELÝ KOMENTÁŘ ELENY MEDELOVÉ