Africká a afroamerická fantastika skýtá řadu skvělých literárních děl
Většina populárních děl fantastické literatury dlouhou dobu vycházela převážně z evropské mytologie a legend, případně ze starších kanonických děl jako Tolkienův Pán prstenů nebo Lewisovy* Letopisy Narnie*. Svět se ale radikálně mění, vzdálenosti se zkracují a kultury se potkávají. Prvotřídní fantastika současnosti má i zcela jiné kořeny.
V posledních letech Host přinesl několik děl asijské fantastiky, jako jsou Liou Cch’-sinova trilogie Vzpomínka na Zemi či Ctnosti králů Kena Liu, a již nyní se mohou čtenáři těšit na další. Velmi opomíjenou oblastí byla doposud Afrika, a to bychom chtěli změnit. „Myslím si, že právě knihy, které se na první pohled zdají náročnější a odlišné, mohou být tím, co dostane fantastiku do zorného pole mainstreamových čtenářů. Africká a afroamerická fantastika skýtá spoustu skvělých literárních děl a má co říct i u nás, protože přináší velké a silné příběhy, které nám poskytují pohled na svět v širším kontextu. Už jen proto bychom ji neměli ignorovat,“ říká žánrový redaktor Jiří Štěpán.
Africká fantastika tu byla vždy, jen se jí nedostávalo prostoru v celosvětovém měřítku. Až v posledních letech se ukázalo, že čtenáři mají zájem o nové, jiné příběhy, prostředí i styly vyprávění. Vděčit za to můžeme hnutí afrofuturismu a z velké části i filmům jako District 9 či Black Panther. A právě na tvorbě komiksové předlohy Black Panthera se podílí i Nnedi Okoraforová, jejíž román Kdo se bojí smrti právě v Hostu vychází.
Tato nigerijsko-americká autorka je v současnosti asi nejvýraznější tváří africké fantastiky. Mezi její obdivovatele patří hvězdy jako Neil Gaiman, Rick Riordan nebo G. R. R. Martin. Obdržela ceny Hugo, Nebula i Locus a čtenáři po celém světě se jejích knih nemohou nabažit. Jsou to právě silná témata, atraktivní prostředí střední a západní Afriky a hlavně styl, co dělá ze čtení jejích knih takový zážitek. Proslulá americká spisovatelka Ursula Le Guinová prohlásila, že „na jedné stránce knihy Nnedi Okoraforové je více intenzivní živé představivosti než v celých románech běžné epické fantasy“.
K inspiraci svými nigerijskými kořeny se hrdě hlásí i Tomi Adeyemiová, která během krátké doby získala obrovské množství čtenářů díky svému debutu Děti krve a kostí. Úspěch knihy, vděčící velkou měrou čistě africkému příběhu v žánru young adult, jí přinesl i přirovnání k J. K. Rowlingové. Vyprávět o utlačovaných a dát slovo těm, kteří ho doposud neměli ― to bylo podle Adeyemiové tím, co ji tuto knihu přimělo napsat. A tytéž pohnutky ženou i další africké a afroamerické autory a autorky.
Výraznou spisovatelkou je rozhodně N. K. Jemisinová, která po získání třetí ceny Hugo v řadě platí za jednu z nejúspěšnějších současných autorek fantasy. Témata útlaku, boje s nespravedlností a snahy napravit křivdy jsou ústředními body její trilogie Zlomená země (první díl Páté roční období vyšel v srpnu). A právě pro odlišný přístup, novátorské nápady a myšlenky, než jaké by volili autoři z euroamerického prostředí, jsou její romány výjimečné.
A nejinak tomu je u ostatních představitelů africké fantastiky, kterých se snad v blízké době také dočkáme v českém překladu.
