(1925—2007) byl literární vědec, středoškolský a vysokoškolský učitel. Soustavně sledoval moderní českou poezii a prózu, světovou literaturu, zabýval se otázkami interpretace, slohu, didaktiky a dílem J. A. Komenského. Reprezentativní výbor jeho prací Studie a kritiky vyšel v nakladatelství Torst (1995), monografie Skácel (1994) se dočkala několika vydání. Opakovaně se vracel k dílu Milana Kundery, Vladimíra Holana nebo Franze Kafky. Nedílnou součástí Kožmínovy literární tvorby bylo i psaní deníků, které si vedl od roku 1970 až po poslední léta života.
