Zvětšeniny z Komenského

(nar. 1925) je literární vědec a vysokoškolský učitel. V letech 1945-1949 vystudoval češtinu a filozofii  na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působil jako středoškolský učitel, od konce 50. let vyučoval na Pedagogické fakultě UJEP v Brně. V šedesátých letech publikoval studie a recenze o české a světové literatuře v časopisechHost do domu, Orientace, Plamen aj. Začátkem normalizace musel z politických důvodů univerzitu opustit a až do důchodu vyučoval češtinu na gymnáziu v Zastávce u Brna. Od r. 1991 působí na Ústavu české literatury Filozofické fakulty v Brně, nyní jako emeritní profesor. Zabývá se teorií interpretace, českou poezií (Jan Skácel, 1994; Na tvrdém loži z psího vína, 1998, společně s J. Trávníčkem), světovým existencialismem, sleduje také moderní filozofické směry (Smysl dekonstrukce - Derridovské průřezy, 1998; Modely interpretace - Patočkovské průhledy, 2001). Reprezentativní výbor Kožmínových prací včetně soupisu bibliografie vyšel v nakladatelství Torst (Studie a kritiky, 1995). 

(1929-2002), klasická filoložka, anglistka a rusistka. V letech 1955-1996 pracovala na Katedře jazyků Vojenské akademie Brno, věnovala se mj. problému mezinárodního lexika (Anglicko-český slovník internacionálních sloves, 1998).V Komenského myšlení sleduje problémy pedagogické a vztah k antice, jeho dílem se zabývala také jako editorka a překladatelka.