Dva roky v hajzlu

Ostříhat vlasy, oplakat svobodu, opustit holky i sny… A možná přijít o život. 

Devatenáctiletý Luba nastupuje k výkonu základní vojenské služby do dalekého Bakova nad Jizerou, stejně jako jeho vrstevníci, jen nerad a z donucení. Dlouhé vlasy si stihne ostříhat ještě před nástupem do přijímače a o fesťácích a neoficiální muzice raději pomlčí. Jen to milované pivko mu bude na vojně scházet! To vše je ovšem pouze předehra. Píše se rok 1983 a všudypřítomná, nikým nekorigovaná šikana je nutným zlem. Nejednou při ní jde doslova o život. V nejhorší mazácké vojně podrží Lubu nad vodou dvě věci: skvělá fyzička kluka z venkova a jeho přátelská povaha. 

I tak je ovšem velkou neznámou, jak dlouho on i ostatní „bažanti“ vydrží, pokud mohou spát sotva dvě hodiny denně a musí snášet úmorný hlad a nekonečnou ponižující dřinu a rituály. Je možné obejít vychytralé mazáky a získat na svou stranu velitele Janka? A co teprve když na vás někdo míří ostrými? Nade vším visí otazník: Z koho se pobytem v bakovské posádce stane muž a z koho naopak troska? Knížka je povinnou četbou především pro pamětníky této doby, pro ty, kteří možná ještě mají doma založenou vojenskou knížku. Výjimečné ohlédnutí do časů, ve kterých se pod záminkou údajné služby vlasti vyráběli „z chlapců chlapi“.