Nakladatelství Host má mezi letošními nominacemi na ceny Magnesia Litera čtyři zástupce

Odůvodnění porot

Jiří Hájíček: Rybí krev Host, Brno, 2012, 340 s.

Stavba atomové elektrárny v Temelíně a vodního díla Hněvkovice připravila o domov mnoho rodin. Doba na přelomu osmdesátých a devadesátých let přinesla i významné společenské změny, které rovněž zasáhly do lidských osudů. Autor, znalec jihočeského prostoru a mentality zdejších obyvatel, sleduje některé z nich očima Hany, která se vrací do polozatopené rodné vesnice po patnácti letech strávených v cizině. Hodlá se setkat nejen se členy své rodiny – otcem, zatvrzele lpícím na rodné tradici sedláků, a s bratrem, vězněným za spornou autonehodu, ale i se spolužačkami a dávnými láskami, které pro ni hodně znamenaly. Elektrárna a marný boj obyvatel proti ní se stávají kulisami pro dramatické mezilidské vztahy, příběhy obyčejných lidí v neobyčejné situaci, vyprávěné tradičním způsobem. Autor líčí děj a postavy plasticky a přesvědčivě, prostým stylem vytváří kvalitní literární celek.

Jakuba Katalpa: Němci Host, Brno, 2012, 250 s.

Čtyřsetstránkový román mladé autorky, která byla za svou prvotinu Je hlína k snědku nominována na Literu pro objev roku, nabízí další z pohledů na složité vztahy Čechů a Němců před polovinou dvacátého století. Dramatický osud německé učitelky přeložené za války z Říše do Sudet vrcholí těžko vysvětlitelným a sotva omluvitelným zanecháním jejího novorozeného dítěte náhradním rodičům v Praze a odchodem do Německa. Příběh se odvíjí retrospektivně pátráním vnučky hrdinky po motivech tohoto činu a nabízí čtenářům kompozičně bezchybně zvládnutou, žánrově čistou, nepopisnou prózu, jejíž předností není jen varovný příběh, ale i dramatická zkratka, úderné pointy kapitol a úsporný dialog. Autorka uplatňuje metodu dvojího pohledu na klíčové údobí dějin, na jedné straně pohled mocných, na druhé pak pohled bezvýznamných. Jsou to kamínky do mozaiky této složité doby, která původní antipatie k Židům proměnila v jejich bezohlednou likvidaci. V románu tak vystupuje přemíra epizodních postav, které svým jednáním, jakýmsi náznakem kolektivního povědomí, rozšiřují naše vnímání dobového kontextu a tragických událostí.

Milan Děžinský: Tajný život Host, Brno, 2012, 80 s.

Pátá sbírka Milana Děžinského (nar. 1974 v Kyjově; v současnosti působící v Roudnici nad Labem jako učitel angličtiny) je sice nerozsáhlá, nicméně bohatě obvrstvená konotovanými významy, kulturou a tradicí. Rytmus její básnické řeči je rytmus povlovného vyprávění, v němž se příběh zadírá do utkvělých obrázků: připomínajících jednotlivá zastavení Tarkovského autobiografických filmů. Z přesného vidění se rodí přesnost pojmenování, z té posléze subverzivní mnohoznačnost, vrstvená proměnlivost patřeného. Přesah k obecněji platnému, drama a příběh zůstávají na čtenáři. Rezignace na explicitní výklad, interpretaci spočívá v tom, že před – právě až čtenářovou – interpretací stojí tu pohled autorův, jeho způsob doteku věcí. Ohledávající skryté významy, nebezpečí schoulená pod povrchem. Všímat si hemžení netečných účastníků života znamená pro Děžinského být v něm až osudově účasten: chce své čtenáře přimět k zaujetí stanoviska, k dotváření příběhů; neboť z života většiny bližních neznáme než fotografie, z nichž usilujeme rekonstruovat děj filmový. Milan Děžinský je tedy básníkem učeným, který život pulsující obnaženou tkání svalů schraňuje a zachraňuje v konkrétnosti představ; ty nejpůsobivější jsou pak stejně objevné jako překvapivé i přesné: „Švestka koncem listopadu/voní psím granulátem.“ Jaká hrůza může být ukryta ve všednosti. Vyjdeme-li ze zažitých stereotypů a domyslíme-li možnosti slov i věcí do důsledků, abychom viděné od zkušeností nacvičeného oddělili neprostupnou zdí; abychom už nikdy nebyli klidní, jistí sami sebou, svými slovy a svými skutky.

Petr Hruška: Darmata Host, Brno, 2012, 56 s.

Sbírka Petra Hrušky Darmata je silná svou lidskostí, konkrétností, ale i schopností neobyčejného přesahu. Básník je vzácný tím, jak dokáže těžit z reality a osobní zkušenosti, aniž by se vzdával imaginace a obraznosti. Umí zachycovat zdánlivě běžné okamžiky, nečekaně je nasvěcovat a odhalovat v nich podstatné životní hodnoty. Zajímají ho lidské vztahy, které tvoří důležité motivické předivo sbírky. Syn, dcera, žena, zemřelý přítel či kdosi v léčebně – ti všichni nějakým způsobem vždy tvoří jeden středobod Hruškova světa. Intimním vyladěním sbírky však též spontánně a naléhavě prokmitá i ostré vnímání soudobého společenského času. Hruška je ostravský autor a jeho obrazy či obrazné zkratky současné nehostinné lidské reality jsou sychravé. Nejsou povzbudivé, přesto v sobě nesou i záblesky syrově povznášející, vzdorné, odmítavé, „padlé" krásy. Hruška si o vyhlídkách dnešního světa nedělá iluze; jeho mechanické přepisy internetového „milostného" spamu působí přes svou lehce posmutnělou komičnost spíš rezignovaně až hrozivě: takhle dnes žijeme, tímhle jsme obklopeni. Nadto má Hruška smysl pro skryté tajemství života; nejspíš je nerozluštíme, důležité však je, že je spolu budeme sdílet. Darmata jsou sbírka zranitelná i neohrožená, osobní i všeplatná, intimní i sociálně kritická, čtenářsky přístupná, přitom svým obsahem náročná a hluboká. Hruška je básník, na něhož je spolehnutí, s každou novou sbírkou se dozvíme, čím žije a kam v životě došel.

Autorská čtení

Autoři nominovaných titulů své knihy představí v rámci cyklu autorských čtení v Knihovně Václava Havla (Galerie Montmartre, Řetězová 7, Praha 1), a to vždy ve středu od 19 do 21 hodin. Vstup volný.

27. března — Petr Hruška 3. dubna — Jiří Hájíček a Jakuba Katalpa 17. dubna — Milan Děžinský

Portréty nominovaných knih ve vysílání České televize

Jiří Hájíček: Rybí krev Jakuba Katalpa: Němci Milan Děžinský: Tajný život Petr Hruška: Darmata