Fanoušci se dočkali. Bílá Voda Kateřiny Tučkové vyjde letos na jaře.

Bylo to dlouhé čekání, ale je u konce. Jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek Kateřina Tučková dokončila svůj plánovaný román Bílá Voda. Ten na svých téměř sedmi stovkách stran rozvíjí příběh řádové sestry Evaristy a problematiky perzekuce řeholních řádů v polovině minulého století. Zabývá se ale i historií české podzemní církve a svěcením žen na katolické kněze. Kniha je nyní v péči našich redaktorek a grafiček. Vyjít by měla v polovině dubna. Předprodej už byl zahájen.
Bíla Voda je místo ve stínu pohraničních hor, kam kdysi přicházely zástupy poutníků. Ti si tam chtěli vyprosit přízeň u zázračné sošky Panny Marie. Do zdejšího kláštera pak přišla i sestra Evarista. Psal se rok 1950, kdy komunistický režim odvlekl v rámci Akce Ř všechny řádové sestry do sběrných klášterů. Mladičká Evarista tehdy dostala na výběr: vrátit se do civilního života, nebo s ostatními sdílet jejich příští osud. Nezaváhala ani na okamžik. Stejně jako všechny řeholnice byla nasazena na nucené práce a vystavena ponižování v komunistickém kriminálu i mučení, aby se vzdala víry v Boha. Marně.
O desítky let později se na stejném místě objeví i Lena Lagnerová, která se tu chce skrýt před svou minulostí. Zjistí, že démoni z minulosti Bílé Vody nespí, Evaristin příběh je mnohem složitější a hlavně — to všechno je součástí i jejího vlastního osudu.
Kateřina Tučková na románu usilovně pracovala s přestávkami deset let. „Mezitím jsem četla materiály, které jsem objevila v archivech, mluvila s pamětníky, pobývala v klášteře a také prošla složitým duchovním hledáním, které mi pomohlo přiblížit se mým postavám i zevnitř. Myslím, že je to má nejprožitější kniha,“ říká spisovatelka, která se v knize zabývá rolí žen napříč celými dějinami katolické církve, přičemž se dotýká palčivých a mnohdy i málo zmapovaných témat.
Kateřina Tučková je jednou z našich nejúspěšnějších spisovatelek. Její romány Vyhnání Gerty Schnirch (2009) a Žítkovské bohyně (2012) si koupilo už téměř 250 tisíc čtenářů. Úspěšné jsou ale i její další knihy, divadelní hra Vitka (2018) nebo doprovodná publikace k výstavě Brno — moravský Manchester Fabrika (2014).





