Čistý Andrewa Millera: Vychází román ověnčený cenou Costa
Oceňovanému britskému spisovateli Andrewu Millerovi vychází v češtině román, za nějž získal prestižní cenu Costa za knihu roku 2011. Román Čistý se stal ihned po vydání bestsellerem a dosud se ho na britských ostrovech prodalo přes sto tisíc.
Po publikování románu v Británii a USA byla práva na knihu prodána do dalších třinácti zemí, například do Německa, Itálie, Brazílie, Norska, Ruska či Koreje. Autor za román také sbírá četná ocenění a pochvalné recenze v prestižním tisku jako je New York Times, Washington Post, Independent či Guardian. „Jeho přetvoření předrevoluční Paříže je mimořádně živé a nápadité a jeho příběh je tak poutavý, že odložíte vlastní život, abyste román dočetli,“ píše se například v recenzi britského deníku Times.
Miller za svou nejnovější knihu získal cenu Costa za nejlepší román 2011 a stal se rovněž absolutním vítězem stejného ročníku (Costa kniha roku 2011). Porotci dílo hodnotili jako „strukturně a stylisticky bezchybný historický román. Kniha je napínavým příběhem, je nádherně napsaná a emocionálně uspokojivá. Román bez slabin napsal autor, u něhož všichni cítíme, že si zaslouží širší čtenářskou obec.“
Kromě toho se Čistý dostal také do užší nominace na Cenu Waltera Scotta 2012 (Walter Scott Prize) za historickou beletrii. „Román byl vybrán jako zcela neočekávaný příběh, který je bohatě imaginární a krásně strukturovaný,“ uvedla porota. Nominaci Miller získal také na Cenu Týdne nezávislých knihkupců 2012 (Independent Bookseller´s Week Award) či na cenu South Bank Sky Arts Award 2012 v kategorii literatura. Knižní klub deníku Times (The Times Book Club) zvolil román titulem měsíce března 2012, Knižní klub Waterstones (The Waterstones Book Club) zase knihu vybral v rámci nejlepších knih, jež může čtenářům nabídnout.
Informace o autorovi naleznete zde.
Román Čistý již vyšel ve Velké Británii a USA, práva jsou prodána do dalších 13 zemí
- Německo, Zsolnay (Hanser)
- Brazílie, Bertrand
- Portugalsko, Presença
- Itálie, Bompiani
- Taiwan, Ten Points
- Norsko, Front Forlag
- Řecko, Metaichmio
- Chorvatsko, Mozaik Kniga
- Holandsko, Xander Uitgevers BV
- Rusko, Exmo
- Turecko, Kirmizi Kedi
- Korea, Munhaksegesa
- Česká republika, Host
Ohlasy
Inteligentní, seriózní, provokativní, ale přesto zábavný román napsaný jednoduchým a střízlivým stylem a vyznívající velmi současně. Připomíná román Wolf Hall Hilary Mantelové, který sice pojednává o jiné době, ale je stejně nenuceně bezprostřední. — The Guardian
Občas se objeví historický román, který je tak přirozený, osobitý a současný, že rozechvěje a rozšíří mysl. Čistý takovým románem je. — Seven Magazine, The Telegraph
Jedním z nejlepších aspektů Millerova psaní je jeho schopnost se ptát nenápadně, prostřednictvím stylu samotného (…). Psaní je krystalické, působivé a inteligentní. Dalo by se říci čisté. Jonathan Beckman, Literary Review**
Velmi atmosférické… I když téma může znít morbidně, Millerův výmluvný román překypuje vitalitou a barvami. Je plný osobních a fyzických detailů, které evokují Paříž osmnáctého století s překvapující bezprostředností. Především však ovládá obtížný trik – donutí čtenáře, aby se strachoval o nesympatického hrdinu. Pokud se vám líbil Parfém: Příběh vraha Patricka Süskinda, zamilujete si i tento román.* — Daily Express
Téměř snové, realistické fantasy, násilnická pohádka pro dospělé.* — Brian Lynch, Irish Times
Fascinující… skvěle prozkoumané, brilantně vyprávěné a dojemně vyřešené.* — Robert McCrum, The Observer
Millerova próza je poetická a impresionistická… Nad Barattovou příšernou prací leží stín blížící se revoluce, jež dává Millerovým živoucím obrazům „čištění“ skvělou historickou dvojznačnost… Pozoruhodné díky (jeho) jemné meditaci o laskavosti a soucitu.* — Rose Tremain, The Guardian
Vynikající… Bohatě členěné postavy a jemné detaily dělají z Čistého pohlcující a velmi uspokojivé čtení.* — Financial Times
Ceny a úspěchy Millerových románů
Čistý
- Vítěz prestižní britské ceny Costa za nejlepší román 2011, absolutní vítěz Costa knihy roku 2011
- Užší nominace na Cenu Waltera Scotta (Walter Scott Prize) 2012 za historickou beletrii
- Užší nominace na Cenu Týdne nezávislých knihkupců 2012 (Independent Bookseller´s Week Awards 2012)
- Nominace na cenu South Bank Sky Arts Award 2012 v kategorii literatura, cena se uděluje jako uznání britským úspěchům v umění
- Titul měsíce března 2012 podle Knižního klubu deníku Times (The Times Book Club)
- Jeden z titulů představený Knižním klubem Waterstones (The Waterstones Book Club), který vybírá pro čtenáře ty nejlepší knihy
- Ve Velké Británii prodáno více než 100 tisíc výtisků
** Ingenious Pain (Důmyslná bolest)**
- Beletristická cena James Tait Black Memorial Prize 1997
- Italská cena Premio Grinzane Cavour 1997
- Mezinárodní literární ocenění International IMPAC Dublin Literary Awards 1999
Oxygen (Kyslík)
- Užší nominace na cenu Whitbread Novel Awards 2001
- Užší nominace na Man Booker Prize 2001
Úryvek z rozhovoru s autorem pro britské knihkupectví Foyles
Čistý se odehrává pár let před Velkou francouzskou revolucí, nespokojenost veřejnosti je stále do značné míry vyjadřována jen šeptem. Chtěl jste prozkoumat základy pozdějších událostí nebo to bylo něco jiného, co vás na tomto období zaujalo? Revoluce visí nad příběhem jako – řekněme – ostří gilotiny. Události příběhu jsou jakousi ďábelskou předmluvou k té zvláštní době svobody, radosti a masových vražd mezi útokem na Bastilu a napoleonským převratem. Všichni (kromě chudáka krále) vědí, že něco přijde. Jen málokdo si dokázal představit konečnou podobu toho něčeho. A každopádně jen pár lidí mohlo předvídat brutalitu toho všeho.
Existence kostela a hřbitova Les Innocents jsou historickými fakty. Musel jste se s tím nějak vypořádávat nebo se dochovalo jen málo záznamů? Záznamů je málo, ale jsem si jistý, že kdyby to bylo nezbytné, mohl bych jich najít i více. Mým hlavním zdrojem byla kniha Phillipa Ariese, studie západních postojů ke smrti a pohřbu, nazvaná Hodina naší smrti (The Hour of Our Death). Dva nebo tři odstavce popisují zánik tohoto strašného hřbitova. Velmi mě zaujalo, jak v sobě to reálné ničení mělo něco teatrálního, ale to, proč se mi zdálo, že to bude opravdu stát za to, je datum zničení, jen pár let před revolucí. Samozřejmě v tom bylo víc, nebyla to jen záležitost zdraví veřejnosti. Odklízení kostí nashromážděných za půl tisíciletí z centra Paříže bylo do určité míry inspirováno novým myšlením. Zbavením se minulosti. Každý mohl začít znovu, nezatížen historií. Několik let po zániku hřbitova Les Innocents revoluční vláda přetočila ručičky Času na nulu.
(...)
**Baratte čte po večerech Buffonovu průlomovou Přírodní historii. Symbolizuje to francouzské nadšené přijímání nových myšlenek? ** Ano. Jean-Baptiste je pečlivý a nesmělý konzument nového myšlení. Je to pro něj však poměrně osamělá činnost. Není právě družný člověk.
(...)
Je pro historii nějak podstatné jméno „Beche“, jméno, které Barattovi dali další členové rodící se revoluce? Beche je francouzský výraz pro rýč. Každý ze „spiklenců” je pojmenován nějak v souvislosti se svou osobou nebo povoláním.
Místa a doby, do nichž jste zasadil svých šest románů, se všechny velmi liší. Mají něco společného, pokud jde o to, proč vás přitahovalo o nich psát? Cítím, že na to určitě musí být nějaká odpověď, ale nejsem si úplně jistý, která to je. Píšu o lidech snažících se nalézt nějaký způsob ve smysluplném pokračování svých životů. Domnívám se, že mě zajímá, proč by kdokoli z nás měl ráno vstávat.


