Kateřina Tučková
(nar. 1980) je spisovatelka a dramatička. Po studiu historie umění a bohemistiky na Masarykově univerzitě získala doktorát na Univerzitě Karlově. Její romány Vyhnání Gerty Schnirch (2009) o brněnském pochodu smrti a Žítkovské bohyně (2012), pojednávající o osudu léčitelek z Moravských Kopanic, byly oceněny prestižní cenou Magnesia Litera a pro svou společenskou angažovanost také Cenou za svobodu, demokracii a lidská práva, kterou jí v roce 2017 udělil Ústav pro studium totalitních režimů. Svět umění a literatury propojila v knihách Můj otec Kamil Lhoták (2008) a Fabrika, příběh textilních baronů z moravského Manchesteru (2014). V roce 2018 měla v Divadle Husa na provázku premiéru její divadelní hra Vitka na motivy životního příběhu brněnské hudební skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové; text této hry vyšel zároveň knižně (2018). V roce 2022 vydala dlouho očekávaný román Bílá Voda. Za tuto knihu i za svou dosavadní literární tvorbu získala Státní cenu za literaturu. Bílá Voda byla také zvolena Knihou roku v anketách Deníku N a Lidových novin a v roce 2023 vyšla ve druhém vydání ve výpravné limitované edici s ilustracemi Jaromíra 99. Knihy Kateřiny Tučkové byly přeloženy do více než dvaceti jazyků.
