Uruguayský spisovatel a esejista Fernando Ainsa se narodil 24.7.1937 v Palma de Mallorca ve Španělsku. V roce 1972 odešel z Uruguaye, od roku 1974 žil v Paříži, kde pracoval v UNESCO. Spolupracoval s předními literárními časopisy v Evropě, v USA a v Latinské Americe. V posledních letech se usídlil v Zaragoze, v aragónském kraji, odkud pocházejí jeho předkové. Ainsa vydal několik knih povídek a romány El testigo (1964, Svědek), Con cierto asombro (1968, Poněkud překvapen), Con acento extranjero (1984, S cizím přízvukem). Literárněhistorické práce věnoval uruguayské literatuře.
Stěžejní odbornou prací Fernanda Ainsy je monografie Identidad cultural de Iberoamérica en su narrativa (Gredos, 1986, Kulturní identita Iberoameriky v její próze.
Ústředním tématem Ainsovy esejistiky je latinskoamerické téma utopie, chápané jinak než racionalistické evropské pojetí. Věnoval mu řadu studií a knih: Los buscadores de la utopía (1977, Hledači ráje), Necesidad de la utopía (1990, Potřeba utopie), De la Edad de Oro a El Dorado. Génesis del discurso utópico americano (1992, Od Zlatého věku k El Doradu. Geneze amerického utopického diskursu), La reconstruction de l' utopie
