Zelený svetr

(nar. 1964 v Ostravě) je básník a literární historik. Vydal básnické sbírky Obývací nepokoje (1995), Měsíce (1998), Vždycky se ty dveře zavíraly (2002), Auta vjíždějí do lodí (2007), Darmata (2012), Nikde není řečeno (2019). Jeho básně vycházejí v cizojazyčných knižních vydáních v Itálii, Německu, Polsku, Chorvatsku, Rumunsku, Maďarsku aj. Obdržel Drážďanskou cenou lyriky, Cenu Jana Skácela či Státní cenu za literaturu. Čas od času bývají jeho texty zhudebňovány rozmanitými hudebními uskupeními. Píše také krátké prózy, vydal deníkovou sbírku Jedna věta (2015) nebo soubor textů V závalu (2020), publikuje eseje, úvahy a sloupky pro časopis Respekt nebo internetovou rubriku Revolver Revue nazvanou „Bubínek Revolveru“. Je autorem několika divadelních scénářů (např. Průběžná O(s)trava krve, s Radovanem Lipusem), edičně připravil k vydání sebrané dílo Jana Balabána nebo soubor veršů Ivana Martina Jirouse Magorova mystická růže. 

Ve svobodných poměrech studoval literaturu na vysokých školách v Ostravě a Brně. Pracuje v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR se zaměřením na literaturu dvacátého století, zejména na poezii. Toto téma také vyučoval na českých univerzitách. Napsal knižní monografie o básnících Karlu Šiktancovi (Někde tady, 2010) a Ivanu Wernischovi (Daleko do ničeho, 2019). Podílel se na řadě literárněhistorických prací (např. Lexikon české literatury, Dějiny české literatury 1945–1989, Slovník českých spisovatelů po roce 1945), redakčně spolupřipravil dvě knihy interpretující vybraná díla posledních desetiletí (V souřadnicích volnosti, V souřadnicích mnohosti). Spolupracoval na vydávání různých literárních časopisů (Landek, Obrácená strana Měsíce), byl členem redakční rady brněnského časopisu Host. V Ostravě spoluorganizuje četné literární pořady, festivaly, angažoval se v občanských sdruženích na záchranu kulturních památek a životního prostředí tamního kraje.