Zahrada

V Polsku se o tom mluví jako o nebývalém úspěchu a fenomenálním objevu z Česka. Spisovatelka Petra Dvořáková se stala bestselleristkou na velkém polském knižním trhu díky překladu své novely Vrány, v polštině Wrony. Vyšly před čtyřmi lety v nakladatelství Stara szkoła, která se na české a slovenské autory specializuje. „I když jsme sousedé, čeští autoři nejsou v Polsku nikterak známí. Mezi výjimky patří právě Petra Dvořáková nebo Evžen Boček a jejich knihy se opravdu prodávají v desítkách tisíc výtisků,“ vysvětluje majitel nakladatelství a překladatel z češtiny Mirosław Śmigielski.

Pocukrovaný chléb v mléce, pochoďáky s plynovou maskou, podomácku vyráběné modely podle Burdy, protože v obchodech člověk nic nesežene. Frustrace z nedostatku příležitostí, nedostatku obecně, protože člověk není ve straně. A pak střih — revoluce — a odteď už to všechno bude jiné, lepší. Nebo ne? Petra Dvořáková se v nové knize Pláňata vrací v čase a zkoumá, jak se přelom osmdesátek a devadesátek mohl dotknout jedné obyčejné rodiny.

Jak žít, když je slabina přímo součástí našeho já? Odpověď na tuhle těžkou otázku hledá oblíbená spisovatelka Petra Dvořáková v nové knize Zahrada. Že se nebojí zpracovávat silná a často mimořádně náročná témata, dokázala už ve své předchozí tvorbě. „Barunky ve Vránách se čtenář měl tendenci jednoznačně zastat. U hlavního hrdiny Zahrady to možná bude v tomto ohledu složitější,“ připouští.