V sobě letohrad je sbírka i výbor, která(ý) vyšel (la) poprvé v roce 1965 v Římě, přičemž na jeho pozměněnou verzi (v nakladatelství Mladá fronta) už na začátku 70. let nestačilo dojít a pro současné vydání básník ještě jednou celou knihu přehlédl a doplnil. Tato sbírka-výbor zaujímá nejenom klíčové místo v básníkově vývoji, a to námětově (Jelínkovo básnické vyrovnávání s antickou a křesťanskou inspirací) i tvárně (pokus o tvar co nejvíce krystalický), ale představuje též důležitý vývojový článek české poválečné poezie.

„Jelínkova poezie se vztahuje k bytí holistickým, i když filosoficky svým způsobem. Z oživování zašlých stínů, ze soch přinucených se hýbat čiší básníkova jazyková náruživost jít až k mezím sdělitelnosti a pokusit se rozplést božskou ozvěnu zakletou v řeči. V moderní české poezii ztělesňuje Jelínek legitimního pokračovatele Paula Valéryho; u jeho kolébky stál také Josef Palivec. A právě on – kráčející rovněž „ke kořínkům řeči, do hlubokosti./ V svit bílých kostí slov…“ – charakterizoval Jelínka jako solipsistu, blížícího se k Sebehře Ladislava Klímy nebo k Wittgensteinově Sprachspiele.“
– Josef Suk

Počet stran	144
ISBN	80-86055-37-X

Autor knihy

Ivan Jelínek

(1909-2002) byl novinář, spisovatel, básník, překladatel, výtvarný kritik a esejista. Ivan Jelínek studoval na gymnáziu v Brně a po maturitě v roce 1928 vystudoval práva. Po ukončení studií v roce 1932 zde začal pracovat jako praktikant u krajského soudu, od 30. let 20. století také spolupracoval (1933-1936) s městským divadlem, kde působil jako jazykový poradce činohry. V letech 1933-1938 byl také členem zdejší redakce Lidových novin, spolupracoval také s místním studiem Československého rozhlasu, později i s pražským studiem. Od 1939 pracoval ve Francii, kde vedl českou redakci rozhlasové stanice Svobodné Československo, od 1940 působil ve Velké Británii. Zde organizoval v místním rozhlase programy pro okupované Československo resp. Protektorát Čechy a Morava. V roce 1945 se vrátil zpět do vlasti, v letech 1945-1947 pracoval jako státní úředník na československém ministerstvu informací. Od roku 1947 opět působil v Londýně jako novinář, v roce 1949 odcestoval do Kanady, od 1951 žil ve Spojených státech amerických v New Yorku, kde pracoval pro české redakce rozhlasových stanic Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. V Kalifornii vyučoval na vojenské škole češtinu. V roce 1956 potřetí a naposledy ve svém životě definitivně přesídlil do Londýna. Až do doby svého odchodu do důchodu v roce 1969 byl externím spolupracovníkem britské BBC, kde pracoval v její české sekci.

Více o autorovi