Kniha představuje přehledné utřídění základních problémů estetiky. Jde o utřídění, které však má pevnou metodologickou kotvu; a jí je strukturalismus. Autor se postupně vyrovnává s filozofickým vymezením estetiky, posléze s třemi základními kategoriemi J. Mukařovského: estetickou funkcí, normou a hodnotou. Posléze přechází na pojednání o umění a o jeho vymezení. V souvislosti s pojetím díla, což je další část Chvatíkovy knihy, si K. Chvatík všímá jeho noetické a ontologické povahy, jakož i toho, jak je možno dílo interpretovat. Závěrečnou část tvoří pojednání o povaze umění — o jeho společenských a historických aspektech. Strukturální estetika vychází v druhém, přepracovaném a rozšířeném vydání. K. Chvatík do něho zařadil některé kapitoly, které v prvním vydání (1994) chyběly, aktualizoval bibliografii a celý rukopis nově přehlédl. Závěr tvoří obsáhlý bilanční rozhovor, v němž se K. Chvatík jednak vyrovnává se svým profesním životem estetika, žáka Jana Mukařovského, kolegy Jana Patočky atd., jednak se snaží nahlédnout strukturalismus ze současné perspektivy.
Po studiu filozofie a estetiky na Filozofické fakultě UK v Praze působil v letech 1954-1970 nejdříve jako aspirant a později jako vědecký pracovník Filozofického ústavu ČSAV; v 60. letech externě přednášel na FF UK. V letech 1970-1980, po svém propuštění z Filozofického ústavu, byl bibliografem v knihovně Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. V roce 1980 získal politický azyl v SRN; od r. 1982 pracoval na univerzitě v Kostnici v rámci Fachgruppe Literaturwissenschaft Universität Konstanz. V současné době žije ve švýcarském Küsnachtu.
K. Chvatík se zabývá především českým uměnovědným strukturalismem. V 60. letech se snažil ve svých dílech (Bedřich Václavek a vývoj marxistické estetiky, 1962, a Smysl moderního umění, 1965) promýšlet zejména vztah strukturalismu a avantgardy. Po svém odchodu do exilu se věnuje historickému a teoretickému českému strukturalismu, jeho vývojovému místu i vztahu k ostatním estetickým a uměnovědným směrům (např. Tschechoslowakischer Strukturalismus. Theorie und Geschichte, 1981, Mensch und Struktur. Kapitel aus der neostrukturalen Ästhetik und Poetik, 1987, česky 1996). V exilu se K. Chvatík věnoval systematicky i literární kritice (zejména v časopisech Listy, Proměny); soubory jeho kritik, esejů a studií z tohoto období pak vyšly na počátku 90. let pod názvy Pohledy na českou literaturu z ptačí perspektivy (1991) a Melancholie a vzdor (1992). Je také autorem monografie o románech M. Kundery (Svět románů Milana Kundery; monografie vyšla i německy).
Edičně K. Chvatík připravil velkou část díla J. Mukařovského: Studie z estetiky (1966), Cestami poetiky a estetiky (1971. spolu s B. Svozilem), Studie z poetiky (1982, pod jménem H. Mukařovské). byl iniciátorem a editorem vydání Mukařovského díla v SRN (Studien zur strukturalischen Ästhetik und Poetik, 1982; Kunst, Poetik, Semiotik, 1989). Kromě toho připravil Teigův Jarmark umění (1964) a (se Z. Pešatem) rozsáhlou antologii Poetismus (1967).
| Počet stran | 180 |
| Vydání (pořadí) | 2 |
| ISBN | 80-7294-027-9 |
Ocenění
Autor knihy
Další z edice
Celá edice
Mohlo by se vám líbit
