Spravedlnost

„Ale poslednímu dílu Správcové nemůžeme upřít spád, specifickou atmosféru, vysoce autentický dojem z vylíčení vztahů podminovaných intrikařením a ponořených v láku neurčitých, a přece stísňujících pocitů. Spravedlnost je přesvědčivou výpovědí o době, ve které žijeme a kterou rozrušují především zlé a zákeřné prkotiny, jejichž účinek znovu a znovu podceňujeme, protože jinak bychom se museli zbláznit. Je to knížka o hluboce sedimentovaném zlu, jak jej identifikovala už Arendtová. O zbanalizovaných, malých špinavostech, které jsou hotovy a schopny kdykoliv přerůst do obludných rozměrů. Kdo zná knihy Boženy Správcové, ví, že toto téma není v jejích textech zas až tak nové. Jisté koketování s freudiánským pohledem na věc, které ve Spravedlnosti tu a tam zachytíme, lze komentovat poněkud neosobním údivem nad skutečností, že nejbolestněji rezonujeme vůči těm nepěkným vlastnostem bližních, které sami v sobě dusíme a ošetřujeme.“
– Petr Hrbáč 

„Nenávist nás intenzivně obklopuje. A my se jí musíme bránit. Postavičky z jedné redakce jsou nuceny vypudit vetřelce – šíleného redakčního ekonoma, básníka bankovnictví Ryta. Hádky, útržky pomatených myšlenek, figurky z jiných redakcí. Všichni kolem sebe zdegenerovaně krouží, vzájemně si podrážejí nohy a s jistou oplzlostí do sebe zálibně narážejí. Ale proč? Nejprve vše vypadá jako karikatura sebestředné „kultůry“ a sebestředných lidí v ní, nekonečný spor Myslivosti se Sběrem jako by připomínal spory skutečné, v nichž přesloužilí i začínající „Mistři“ ventilují prostřednictvím neforemných a nabubřelých debat či přednášek své ego.“
– Eva Němcová