Překvapivá sbírka básníka, jehož verše lze dávno spolehlivě rozpoznat v mnohohlasí české poezie

Dne 8. září 1522 po vyčerpávající tříleté plavbě dorazila do Sevilly „poslední zbídačená loď velké Magalhăesovy flotily / přetížená hřebíčkem, / osmnácti muži / a zprávou, / že Země nemá okraje, a tedy spočinutí“.

Přesně po pěti stech letech, 8. září 2022, vychází nová kniha Petra Hrušky, která je částečně inspirována prvním obeplutím zeměkoule. Ve čtyřiceti básních a jedné rozsáhlejší skladbě je sklenut velkolepý i pošetilý, svíravě tragikomický obraz jakési fiktivní plavby. Autorova loď je stejně tak objevitelskou jako dobyvatelskou a připomíná proslulou středověkou loď bláznů, zbavenou směru i smyslu. Stává se univerzální metaforou lidského počínání v jeho bezostyšné krutosti, groteskním úsilím po objevení světa i snahy zachránit alespoň trosky své důstojnosti. Nacházíme loď, která „mířila kupředu už tak dlouho, / až všechno začalo něco připomínat“. Nacházíme strhující dílo, v němž se slova „kupředu“ a „návrat“ nepřestávají chvět o svůj význam. Básně, v nichž typická Hruškova civilnost nepřekáží zjitřené fantasknosti, doplňují reprodukce obrazů Jakuba Špaňhela.

Magnesia Litera 2023 za poezii

Připravujeme dotisk, předpokládaný termín expedice květen 2023

Hruška dokáže vystihnout zranitelnost a křehkost člověka a nejistotu lidské existence. Dokáže pomocí odlišné perspektivy uvidět a pochopit jinak to, o čem si myslíme, že to známe. Hruška umí napsat báseň, která citlivě zachytí unikavou chvíli, v níž se mihne věčnost.
— Markéta Kittlová, iLiteratura.cz

Počet stran	70
Rozměr	134×210
ISBN	978-80-275-1354-3

Ocenění

Magnesia Litera — 2023 — Litera za poezii

Autor knihy

Foto: © Jan Bartoš

Petr Hruška

(nar. 1964 v Ostravě) je básník a literární historik. Vydal básnické sbírky Obývací nepokoje (1995), Měsíce (1998), Vždycky se ty dveře zavíraly (2002), Auta vjíždějí do lodí (2007), Darmata (2012), Nikde není řečeno (2019). Jeho básně vycházejí v cizojazyčných knižních vydáních v Itálii, Německu, Polsku, Chorvatsku, Rumunsku, Maďarsku aj. Obdržel Drážďanskou cenou lyriky, Cenu Jana Skácela či Státní cenu za literaturu. Čas od času bývají jeho texty zhudebňovány rozmanitými hudebními uskupeními. Píše také krátké prózy, vydal deníkovou sbírku Jedna věta (2015) nebo soubor textů V závalu (2020), publikuje eseje, úvahy a sloupky pro časopis Respekt nebo internetovou rubriku Revolver Revue nazvanou „Bubínek Revolveru“. Je autorem několika divadelních scénářů (např. Průběžná O(s)trava krve, s Radovanem Lipusem), edičně připravil k vydání sebrané dílo Jana Balabána nebo soubor veršů Ivana Martina Jirouse Magorova mystická růže.

Ve svobodných poměrech studoval literaturu na vysokých školách v Ostravě a Brně. Pracuje v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR se zaměřením na literaturu dvacátého století, zejména na poezii. Toto téma také vyučoval na českých univerzitách. Napsal knižní monografie o básnících Karlu Šiktancovi (Někde tady, 2010) a Ivanu Wernischovi (Daleko do ničeho, 2019). Podílel se na řadě literárněhistorických prací (např. Lexikon české literatury, Dějiny české literatury 1945–1989, Slovník českých spisovatelů po roce 1945), redakčně spolupřipravil dvě knihy interpretující vybraná díla posledních desetiletí (V souřadnicích volnosti, V souřadnicích mnohosti). Spolupracoval na vydávání různých literárních časopisů (Landek, Obrácená strana Měsíce), byl členem redakční rady brněnského časopisu Host. V Ostravě spoluorganizuje četné literární pořady, festivaly, angažoval se v občanských sdruženích na záchranu kulturních památek a životního prostředí tamního kraje.