Peklo Beneš

Upír z Feratu, Zítra vstanu a opařím se čajem, Zabil jsem Einsteina, pánové, Tarzanova smrt, Ztracený tvář, Dialog s doktorem Dongem... To je namátkou několik děl, pod nimiž je jako autor podepsán Josef Nesvadba, světově proslulý klasik české sci-fi. Po dlouhé odmlce dostávají čtenáři do rukou jeho novou „politickou sci-fi“ Peklo Beneš. 

Prezidentu Edvardu Benešovi se podaří zabránit Mnichovské dohodě a Československo se stává neutrálním státem. Od této chvíle se odvíjí řetěz napínavých událostí, zákulisních intrik a operací tajných služeb, v nichž jednu z nejdůležitějších rolí hraje tajný vynález – Indinet. 

Román, na němž autor pracoval více než pět let, patří k vrcholům Nesvadbovy tvorby i české sci-fi literatury. Současně je však aktuálním dílem, po němž jistě sáhnou nejen milovníci tohoto žánru. 

Josef Nesvadba (1926)
Po Karlu Čapkovi jediný český autor sci-fi, který dosáhl světového ohlasu. Stal se lékařem, se specializací psychiatra. Už jeho debuty Tarzanova smrt a Einsteinův mozek znamenaly průlom do strnulosti české literatury a na konci padesátých let předznamenaly nástup nového myšlení. V době ideologického tání na začátku 60. let byl objeven západem a stal se spolu s Lemem a Strugackými reprezentantem sci-fi zpoza železné opony. V dalším svém vývoji opustil scifistickou ortodoxii a zabýval se psychologickými a sociálními tématy, jak v povídkách, tak v novelách a románech. Výrazně se zapsal do české filmografie. V celém svém díle realizoval svou ojedinělou schopnost vnímat složitosti psychiky jednotlivce v souvislosti s širokým sociálními a politickými kontexty.
– Ondřej Neff