Paměť básníka

(= Jiří Paukert) se narodil na Svatodušní Neděli 31. Května 1936 v Prostějově v rodině kapitána letce Františka Paukerta (z Ostravy) a sochařky Hedviky roz. Vocilkové (z Opavy). Od r. 1939 na okraji Prahy prožije (se sourozenci Zdeňkem a Hedvikou) — navzdory hrůzám války i dob porevolučních — v idyle vilové čtvrti Hanspaulka (Nad Šárkou 34/753) — šťastné dětství. Tam 1945 první báseň. Vynucený odchod otce a rodiny do Brna v létě 1950 nese jako trauma. V necelých šestnácti 1952 se (na Antonínské 13) zrodí básník. Tehdy ho z Prahy osloví dopisem mladý Václav Havel, který četl jeho texty. Vzniká celoživotní přátelství: upevněné (od 1953) spoluprací v okruhu Šestatřicátníků (Švanda, Fischerová, později Topol, Linhartová, Koblasa). Na „šestatřicátnickém“ Havlově 1954 zvolí vpředvečer Nanebevzetí P. M. u táboráku svůj comming-out: přátelé ho přijmou. Při provádění v červnu na zámku Lednici a hlavně v červenci na hradě Bítově 1955 osudové setkání se Zdeňkem Kuběnou (jeho jméno si 1958 zvolí za své jméno básnické). Od 1957 přátelství s malířem Mikulášem Medkem, od 1959 s filosofem Josefem Šafaříkem. Po absolutoriu dějin umění na MU 1959 památkářem v Nár. památkovém ústavu v Brně (mj. hradozámecké interiéry, GO Vranova n/D, Bítova). Přichází básník J. E. Frič (1971). S ním v šestici dalších přátel společný život, od 1979 v Domě pod červeným bukem ve Vranově nad Dyjí. Od 1972 pobyty na chatě pod hradem Bítovem. Zde 1982 potkává Zdeňka Kopřivu (ten 1990 odchází do Italie, kde pak knězem). Veřejně publikuje až po 1989: šéfred. revue BOX (1–7); 1995 — velký autorský výbor z básní 1953–1995 Krev Ve Víno (Votobia); 1998–2006 — básnické Dílo (I–V Vetus Via, VI Host, Brno). Kastelánem na hradě Bítově 1994–2006: zde (s M. Pluháčkem) I–VI básnických „Bítovů“; I–XII výstav současného umění. Od 2005 vedle něj na Bítově žije a tvoří sochař Karel Žák (nar. 1986, rovněž v Prostějově).