Noc na pláži

Poštovné zdarma od 600 Kč
110 Kč
Běžná cena: 129 Kč
Tato kniha momentálně není k zakoupení.
  • Rok vydání 2001
  • Počet stran 118
  • ISBN 80-7294-013-9

Po strhujících románech Desperádos informačního věku a O revolucích, tajných společnostech a genetickém kódu je Drašnarova nová kniha dobrodružným a mimořádně inspirativním vhledem do procesu umělecké tvorby. Drašnar se snaží uchopit a jazykově zhmotnit vzájemné působení a komunikaci mezi vědomím a textem. Noc na pláži je pokusem nahlédnout do mechanismu fungování vědomí, tak jak se promítá do jazykových situací. Autor využívá nejrůznějších technik, jazykových hříček a experimentů, deformuje texty pomocí počítače, vytváří různé stylistické varianty jediné výchozí situace a využívá rovněž meditativních technik. 

Celý popis

Úryvek 

DENÍKOVÝ ZÁZNAM 

Milý deníčku, dnes jsem si povšiml, že všecko stálo. Nejdřív můj den… Stál za hovno. Tak jsem jel k moři a hodinu jsem stál na křižovatce, kde byla bouračka. Vylez jsem na pláž, kde stály opuštěné bagry. Na obloze stál měsíc. V příboji stála nahá žena. Do rána mi potom stálo péro. 

FILMOVÁ MONTÁŽ 

Detail ženského oka. Padající sníh. Pláž a moře z ptačí perspektivy. Stín mraku ubíhající do písku. Hroutící se zeď obrovské vlny. Detail ženských úst. Plovoucí keř podmořské vegetace. Nahé břicho. Hustá, smetanová mlha a zvuk rytmického klapání neznámého stroje. 

„Podle spisovatelovy charakteristiky tyto texty „formálně a tematicky propojují různé aspekty praxe umění a meditace“, rozhodující však je, že výsledkem tohoto propojení či dokonce určujícího setkání se stává hodnotný umělecký text, jistěže meditující, jistěže však i poetický. Zde se převažující manýristické literární hříčky či hříšky stávají nejenom vážnou hrou, leč také vážnou tvorbou, tlumočící sugestivní umělcovu imaginaci plus jeho schopnost meditativního, zcela záměrně jen fragmentárního, interruptovaného literárního vcítění se do nejvlastnější tkáně slovesné výpovědi. De facto zde čteme autorovy básně v próze, a také proto se snažme při četbě uvěřit, že se na jejich eruptivním nebo vykalkulovaném vzniku, řečeno vlastními slovy Jiřího Drašnara, podepsalo i „něžné světlo mého mozku“.
Vladimír Novotný 

„Čtenář i kritik jsou vtaženi do „kuchyně“ autora, do jeho intimních dechových cvičení. Jakýkoliv pokus o interpretaci Drašnarových etud proto zjevně pokulhává. Vždyť jak lze interpretovat interpretaci psaní? Kritik může nanejvýš interpretovat autorovu hravou zastřenou sebeinterpretaci, a přesto se pravděpodobně po dvou větách začne zaplétat do vlastní významotvorné sítě. Čtenář však – a to je nakonec nejpodstatnější – může být četbou Drašnarových hříček uchvácen, vyprázdněn nebo dotčen. Autor totiž se čtenářem příliš nekomunikuje, snad ani nepočítá. Soustředěným zahleděním do prostoru pitvání jazyka v souvislosti se stavem mysli je protivně arogantní a příjemně nepodbízivý. Texty z Drašnarovy knihy Noc na pláži lze zkoumat obdobně jako živočichy. Jako živočichy, kteří občas zasmrdí, protože si to přejeme.“
Dora Kaprálová 

  • Úryvek 

    DENÍKOVÝ ZÁZNAM 

    Milý deníčku, dnes jsem si povšiml, že všecko stálo. Nejdřív můj den… Stál za hovno. Tak jsem jel k moři a hodinu jsem stál na křižovatce, kde byla bouračka. Vylez jsem na pláž, kde stály opuštěné bagry. Na obloze stál měsíc. V příboji stála nahá žena. Do rána mi potom stálo péro. 

    FILMOVÁ MONTÁŽ 

    Detail ženského oka. Padající sníh. Pláž a moře z ptačí perspektivy. Stín mraku ubíhající do písku. Hroutící se zeď obrovské vlny. Detail ženských úst. Plovoucí keř podmořské vegetace. Nahé břicho. Hustá, smetanová mlha a zvuk rytmického klapání neznámého stroje. 

    „Podle spisovatelovy charakteristiky tyto texty „formálně a tematicky propojují různé aspekty praxe umění a meditace“, rozhodující však je, že výsledkem tohoto propojení či dokonce určujícího setkání se stává hodnotný umělecký text, jistěže meditující, jistěže však i poetický. Zde se převažující manýristické literární hříčky či hříšky stávají nejenom vážnou hrou, leč také vážnou tvorbou, tlumočící sugestivní umělcovu imaginaci plus jeho schopnost meditativního, zcela záměrně jen fragmentárního, interruptovaného literárního vcítění se do nejvlastnější tkáně slovesné výpovědi. De facto zde čteme autorovy básně v próze, a také proto se snažme při četbě uvěřit, že se na jejich eruptivním nebo vykalkulovaném vzniku, řečeno vlastními slovy Jiřího Drašnara, podepsalo i „něžné světlo mého mozku“.
    Vladimír Novotný 

    „Čtenář i kritik jsou vtaženi do „kuchyně“ autora, do jeho intimních dechových cvičení. Jakýkoliv pokus o interpretaci Drašnarových etud proto zjevně pokulhává. Vždyť jak lze interpretovat interpretaci psaní? Kritik může nanejvýš interpretovat autorovu hravou zastřenou sebeinterpretaci, a přesto se pravděpodobně po dvou větách začne zaplétat do vlastní významotvorné sítě. Čtenář však – a to je nakonec nejpodstatnější – může být četbou Drašnarových hříček uchvácen, vyprázdněn nebo dotčen. Autor totiž se čtenářem příliš nekomunikuje, snad ani nepočítá. Soustředěným zahleděním do prostoru pitvání jazyka v souvislosti se stavem mysli je protivně arogantní a příjemně nepodbízivý. Texty z Drašnarovy knihy Noc na pláži lze zkoumat obdobně jako živočichy. Jako živočichy, kteří občas zasmrdí, protože si to přejeme.“
    Dora Kaprálová 

  • Jiří Drašnar

    Narodil se roku 1948 v Náchodě. Po střední škole studoval rok na VŠE v Praze, potom vykonával různé pomocné práce. V roce 1969 byl zatčen za vyhýbání se pracovní povinnosti a odsouzen k podmíněnému trestu. Roku 1970 jej přijali na FAMU (obor filmová a televizní režie), ovšem o tři roky později následovalo vyloučení ze školy. Dalších šest let pracoval jako domovník, asistent režie v Krátkém filmu, umývač oken či noční hlídač. V roce 1979 emigroval, nejprve do Rakouska, poté do USA. Od roku 1982 žije v Kalifornii. S Jiřím Drašnarem vstoupil do české literatury svébytný experimentátor, jehož prózy „provokují a zneklidňují“ (A. Haman). Výrazně profilovaný náhled na svět vycházející z bohaté životní zkušenosti spolu s formálním experimentátorstvím činí z Drašnarových textů dynamická a inspirativní podobenství přesahující horizont současnosti. Přes časté střídání žánrů a stylů lze celkem zřetelně vystopovat autorovo ústřední téma: na počátku stojí osobní příběh, který tvůrce zobecní a nechá přerůst do širšího, většinou kataklyzmatického obrazu dějin. Za kašírovanými kulisami moderní historie totiž nalézá rozvrácený řád světa a narušenou integritu současného člověka. Přesto jeho hrdinové nerezignují na hledání autentického života, byť zpravidla nedosahují cíle. Do českého kontextu – po dílčích publikačních výstupech v zahraničí – se Jiří Drašnar zařadil roku 1992 prozaickým triptychem Desperádos informačního věku. Svůj specifický náhled dějinných mechanismů Drašnar plně rozvinul ve druhém románu nazvaném O revolucích, tajných společnostech a genetickém kódu (1996). Zatím posledním vydaným dílem Jiřího Drašnara je román Venuše spící v krajině (2004). 

     

    Více
  • Poštovné zdarma u objednávek nad 599 Kč
  • Ušetříte 15 %
  • Knihy vydáváme už 20 let

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se