Nezval, Seifert a ti druzí…

Necenzurovaný slovník českých spisovatelů

Poštovné zdarma od 600 Kč
152 Kč
Běžná cena: 179 Kč
Tato kniha momentálně není k zakoupení.
  • Rok vydání 1999
  • Počet stran 202
  • ISBN 80-86055-72-8

Spisovatel, literární publicista a překladatel Vlastimil Maršíček (*1923) téměř dvacet let pracoval jako tajemník v sekretariátu (přednormalizačního) Svazu čs. spisovatelů.  Je tedy — jak to při jednom rozhovoru s ním vyjádřil Vladimír Holan — „velký pamětník, i hrozných dob“. V každém případě měl Maršíček skvělou příležitost být nablízku mnoha spisovatelům, domácím i zahraničním a nahlížet jim do tvůrčí dílny i do jejich soukromé kuchyně, o čemž vydává svědectví. Torzo vzpomínek, které nyní vycházejí pod názvem Nezval, Seifert a ti druzí s podtitulem Necenzurovaný slovník českých spisovatelů bylo již před časem publikováno v Literárních novinách. Konkrétně „heslo“ Vítězslav Nezval vzbudilo malou senzaci. Vzpomínkové stati však Maršíček věnoval prakticky všem významným spisovatelům (Holan, Skácel, Kainar, Seifert, Aškenázy, Pujmanová, Pištora, Mikulášek ad.), ale i později neblaze proslulým postavám literárního dění jako byl např. Jan Pilař. Hesla slovníku si nekladou za úkol jednotlivce hodnotit. Nejsou bio- ani bibliografickými soupiskami. Maršíček svěžím a poutavým stylem vylíčil řadu epizod i spletitých historií, anekdotických, ale často i velmi bolestných. Nevyhýbal se ani zmínkám o lidských poklescích osobností, jejichž osudy jsme doposud znali jen v čítankově uhlazené podobě. 

Jedná se o čtení, které si nežádá žádné reklamní přívlastky a doporučení, neboť každého milovníka literatury zaujme už ze své podstaty. Knihu doprovází unikátní fotografická příloha. 

Celý popis

„Vlastimil Maršíček je v tomto vyprávění pouze postavou, která dění zpovzdáli sleduje, je „poslední mohykán z aparátnické svazové řady“. Nikoli ale toho špatného, prolhaného a zlého svazu normalizačního, ale toho dobrého, který spravedlivě rozděloval prémie, zájezdy, odměny, ceny a rekreace, nechal navštěvovat nemocné, královsky hostil, ale i důstojně se loučil s těmi, kteří odešli, a byl po všech stránkách tou nejlidumilnější organizací, jaká se kdy vyskytla pod československým nebem v letech 1952-1970.“
Jiří Olič 

„Pamětník Maršíček oblibuje drby, historky a víno, ženy, zpěv. Extajemníkovo stylisticky lehké pero svede zábavně vylíčit flámy, zážitky z cest, poziční boje ve spisovatelském svazu, nakladatelskou praxi komunistického Československa, výstižně charakterizuje povahové rysy aktéru. Rozkošnický tón však končí tam, kde skončila i Maršíčkova tajemnická kariéra – pro ty, kteří se angažovali v novém, normalizačním spisovatelském svazu vzniklém po roce 1970, má jen tvrdá slova a vesměs i pohrdání. To je pochopitelné a v pořádku. Ale Maršíček důsledně nereflektuje – pouze s bonvivánskou bezbolestností párkrát glosuje – absurdita svazové mašinérie před normalizací. Dobříšský zámek, služební auta, zahraniční cesty, sladký život privilegovaných, z nichž mnozí pak neunesli ztrátu těchto prebend, to byl jeden pól i té maršíčkovské epochy. A druhým pólem svazové (potažmo celospolečenské) absurdity vždy byli autoři uvězněni, nevydávaní, stojící zcela na okraji. S tímto vědomím je nutné publikaci Nezval, Seifert a ti druzí... číst.“
Josef Chuchma 

„Podstatnější je však ještě něco jiného. Tato kniha tím, že popisuje detaily, drobnosti a okolnosti dějů, bezděčně rozkrývá fungování celého toho monstra, které bylo jen kamufláží, nástrojem moci a Státní bezpečnosti. Dokládá propracovanost a systematičnost aktivit režimu vůči lidem, kteří nebyli určeni k fyzické likvidaci a kteří se měli stát činiteli v megalomanském a hrůzném plánu bolševizace kultury. Svaz byl svět pro sebe, co bylo mimo svaz, neexistovalo a muselo zaniknout. Maršíčkovo vyprávění je přece jen svědectvím: hovoří o naprosté izolaci lidí, na kterou rádi přistoupili nebo museli přistoupit. Byla to izolace fyzická i mentální, vraždící i sebevražedná. Tato kniha je jejím dokladem.“
Igor Fic 

„Kdyby Maršíček neudělal víc, než že zachytil některé výroky, stojí jeho kniha za čtení. Koriguje mimoděk například ustálenou už fámu o vztahu Jana Pilaře a Jaroslava Seiferta: Když Maršíček v prosinci 1985 přinesl Seifertovi svůj překlad Martiho vydaný Odeonem v nákladu 1000 kusů, Seifert podotkl, že to mělo vyjít v Klubu přátel poezie aspoň v pěti tisících výtisků, a řekl: „Měl jsi mi říct, zatelefonoval bych Pilařovi.“ Vida, život byl mnohem pestřejší, než se nejnovějšímu černobílému podání zdá. Kde je tomu Maršíčkova kniha otevřena, působí nejpřesvědčivěji.“
Milan Blahynka 

 

Vlastimil Maršíček (1923) – spisovatel, literární publicista, překladatel. Jako dlouholetý tajemník sekretariátu Svazu československých spisovatelů (1956-1970) měl skvělou příležitost být nablízku mnoha autorům a nahlížet do jejich tvůrčí dílny i do soukromí. Torzo těchto vzpomínek („heslo“ Nezval) vzbudilo před časem při otištění v Literárních novinách malou senzaci. 

  • Poštovné zdarma u objednávek nad 599 Kč
  • Ušetříte 15 %
  • Knihy vydáváme už 20 let

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se