Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou.

Svazek opět představí přibližně čtyři desítky básní, jež byly uveřejněny v uplynulém roce jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost je věnovaná publikování knižnímu, časopiseckému, ale i na internetu.

S nápadem vydávat tyto výbory přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Podobné ročenky dnes vycházejí v řadě zemí světa. V českém prostředí se na editorství podílely ty nejvýznamnější osobnosti české poezie, mj. Karel Šiktanc, Miloslav Topinka, Petr Král, Ivan Wernisch či Petr Hruška.

Jisto je: pojem „nejlepší“ nemá v umění místo. Je tu však básnická edice, v jejímž názvu se slovo „nejlepší“ vyskytuje, po americku, sportovnicky. Jisto je i to, že mnoho dobrých českých básní roku 2016 v tomto svazku chybí; a jak by mohlo nechybět, když není v silách člověka zvaného „editor“ všechny české básně jednoho roku vyhledat? Zbývá naděje, že všechny básně zde přítomné jsou dobré.
– Vít Slíva

Byl jsem u toho lopocení, obav, běsů i radostí, kterými se poezie odedávna pokouší stále o totéž: být tady jako svědek i jako maják, jako poslední varta, k níž se může člověk obrátit ve chvílích, když mu „stříhají na kabát“ a snaží se jej ostrakizovat. Všude tam jsem poezii viděl a našel. Takže žádná krize. Dobrý rok.
– Jakub Chrobák