MY ONI JÁ

Hledání identity v kanadské literatuře a filmu

Poštovné zdarma
152 Kč
Běžná cena: 179 Kč
  • Rok vydání 2009
  • Počet stran 327
  • ISBN 978-80-7294-306-7

Stendhalovo motto o románu jako zrcadle, které neseme podél cesty, lze vztáhnout k literatuře a kultuře obecně. Skýtají nejen potěšení, ale mohou být zdrojem poznání a sebepoznání, a to tím spíše v případě, díváme-li se do zrcadla druhého nebo pokud nám ono zrcadlo druhý nastavuje. Identitární vhled nabízí jiný rozměr v pojímání literárních a kulturních procesů. Na rozdíl od kultur evropských, jejichž kořeny si v představách promítáme do neproniknutelných hloubek minulosti, se Kanada utváří v dosahu lidské paměti moderní doby. My - oni - já - to jsou záchytné body kolektivní a individuální identity. Modernizační procesy devatenáctého století a utváření národních států jim daly podobu národní, postavily konstituování kolektivního my proti cizí jinakosti - těm druhým - a zároveň vyhrotily rozpor mezi kolektivním my a individuálním . Napětí mezi těmito identitárními složkami i problematika náležitosti jsou vepsány do literárních děl a kulturních artefaktů. Ukazuje, jak jednotlivec pojímá a vyjadřuje sebe a druhé(ho), kam se zařazuje, jak se jeví v prostoru, čase, paměti. Jeho sebepoznání a sebevyjádření má platnost obecnou, vstupuje do majetku společenství. Jestliže platí propojenost mezi moderností a konstituováním národních států a národních kultur, pak postmoderní doba s sebou přináší proměnu paradigmatu. Rozplývají se hranice, stírají se rozdíly mezi kulturami, mění se pojetí individua i společenství, z hlubinných kořenů dějin a jazyka se stávají rizomatické oddenky postmoderní hybridní identity. Úvahy některých anglo-kanadských i francouzsko-kanadských kritiků a literárních historiků nezřídka - a pro českého čtenáře možná překvapivě - ústí v otázku, zda má smysl hovořit o národní literatuře a národní kultuře. Není to ani tak výraz skepse, jako spíše tázání odrážející - paradoxně - (národní) specifičnost kanadské situace: otevřenost dovnitř i vně, pružnost demografického vývoje, nutnost absorbovat a pokud možno udržet v jednotném rámci různorodé kulturní přínosy vystavují Kanadu rychlému vývoji. Jistým způsobem lze tuto zemi považovat za kulturní laboratoř, v níž lze sledovat procesy, které českou, středoevropskou a evropskou kulturu možná teprve čekají. 

Celý popis
  • Petr Horák

    Petr Horák působil jako profesor na Masarykově univerzitě a na univerzitě Paula Valéryho v Montpellieru. Je šéfredaktor Filosofického časopisu AV ČR. Zabývá se dějinami filozofie, zejména francouzským myšlením v jeho klasické novodobé podobě, a problémy filozofie dějin, především epistemologií historiografie. Uveřejnil mimo jiné knihu Studie z dějin historického positivismu (1971), Svět Blaise Pascala (1984). Překládá a edituje filozofickou literaturu, například spis Alexandra Koyrého Od uzavřeného světa k otevřenému vesmíru (2004), úvahy Michela Foucaulta Je třeba bránit společnost (2005), Lockův List o toleranci (2000) či Evropský duch (2000) Léona Brunschvicqa. 

    Více

    Klára Kolinská

    přednáší na Katedře anglistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a na Katedře anglofonních literatur a kultur Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze. Zabývá se především ranou i současnou anglofonní kanadskou literaturou a divadlem, a také literaturou a kulturou původních indiánských a inuitských obyvatel Kanady. Dalšími oblastmi výzkumných a pedagogických zájmů jsou anglický román osmnáctého století, literární komparatistika a teorie a praxe naratologie. Disertační práci věnovala tropu Šprýmaře v současné kanadské indiánské literatuře. Editovala a přeložila antologii divadelních her Čekání na Kojota: současné drama kanadských Indiánů (Větrné mlýny 2007). Podílela se na edici komparatistické publikace Women in Dialogue: (M)Uses of Culture (Cambridge Scholars Press 2008). Klára Kolinská se rovněž věnuje překladu: kromě zmíněné antologie za svůj největší úspěch považuje překlad jednoho z nejslavnějších kanadských románů Padněte na kolena Ann-Marie MacDonaldové (Nakladatelství Lidové noviny 2008). 

     

    Více

    Petr Kyloušek

    profesor Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde přednáší o francouzské a francouzsko-kanadské literatuře. Habilitační práci Literární hnutí husarů ve Francii po roce 1945(1998, knižně 2002) věnoval antikonformistické kulturní pravici. V monografii Le Roman mythologique de Michel Tournier (2004) se zabýval naratologií a mytologickým románem. Sestavil výbor statí z francouzských strukturalistů, který nakladatelství Host vydalo pod názvem Znak, struktura, vyprávění (2002), podílel se na překladu antologie současného quebeckého románu Hledání Ameriky (Host 2003). Je autorem Dějin francouzsko-kanadské a quebecké literatury (Host 2005). Při překládání mu největší potěšení připravil Boris Vian a jeho Motolice a Plankton (1995, 2004). 

     

    Více

    Tomáš Pospíšil

    působí jako docent na Katedře anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde vyučuje americká studia, americkou literaturu a také americký a kanadský film. Absolvoval několik stáží ve Spojených státech a Kanadě (University of California Santa Cruz, University of Southern California, University of Toronto, University of British Columbia). Publikoval zatím tři knihy, Progressive Era in American Historical Fiction: Dos Passos' 42nd Parallel and Doctorow's Ragtime (Masarykova univerzita, Brno 1998), Průvodce cestovatele Amerikou (Votobia, Olomouc 2001) a Sambo tu již nebydlí? Obraz Afroameričanů v americkém filmu 20. století (Nadace Universitas Masarykiana, nakladatelství a vydavatelství Nauma, Brno 2003). Přeložil také dvě divadelní hry anglického dramatika Alana Ayckbourna. 

     

    Více

    Kateřina Prajznerová

    vyučuje literaturu Spojených států a anglofonní Kanady na Katedře anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Hostovala také na Alice Lloyd College v Kentucky a na University of Victoria v Britské Kolumbii. Regionální a environmentální problematice se věnovala již ve své disertační práci Cultural Intermarriage in Southern Appalachia: Cherokee Elements in Four Selected Novels by Lee Smith (Routledge 2003). Ze svých dalších publikací si nejvíce cení příspěvku do elektronického časopisu 49th Parallel (zima 2006/2007) nazvaného „Emma Bell Miles' Appalachia and Emily Carr's Cascadia: A Comparative Study in Literary Ecology", kde se zaměřila na porovnání esejistické tvorby z oblasti Appalačských a Kaskádových hor. 

     

    Více

    Eva Voldřichová Beránková

    Více
  • Neplatíte poštovné ani balné
  • Ušetříte 15 %
  • Knihy vydáváme už 20 let

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se