Karlík a továrna na lingvistiku

Sedíme nad sklenkou růžového, rozmlouváme o panu profesorovi, lingvistice a úvodu k tomuto sborníku a připadá nám to přirozené. V okruhu lidí kolem Petra Karlíka se totiž nad příjemnými, někdy i méně příjemnými, tématy často debatuje u piva, nad lahví dobrého vína či šálkem vystydlé kávy. 

A jedním z hlavních témat bývá lingvistika. Ta se v jubilantově pojetí neomezuje pouze na prostor univerzitních pracoven a vědeckých kruhů, ale stává se životní náplní, zálibou, jež sdružuje společenství lidí, ze kterých se i přes rozdílnosti generační či povahové, přes odlišné badatelské přístupy a zaměření stávají rovnocenní partneři, přátelé. Profesor Karlík je člověkem otevřeným všem názorům, ochotným vyslechnout, poradit, pomoci, člověkem bez obav vyjadřujícím své postoje, ale zároveň v diskuzi respektujícím osobnost i práci svého partnera. A pro tento přístup si pana profesora nesmírně vážíme, chodíme k němu pro zkušenosti odborné i životní a tušíme, že nebýt jeho, dnes bychom se lingvistice nevěnovali. 

Věříme proto, že název sborníku budete, milí čtenáři – kolegové, studenti a přátelé, vnímat stejně jako jeho editoři. Věříme, že i pro Vás zde přestane být továrna neosobním průmyslovým podnikem a že ve spojení se jménem profesora Karlíka nabude především lidského rozměru, který právě s osobou, respektive osobností jubilantovou tak úzce souvisí a vstupuje s ní i do lingvistiky. Současně má název vyjadřovat i to, jak velkou postavou české i světové jazykovědy Petr Karlík je. A ještě v jedné rovině jej lze vnímat −? zaklepejte na dveře oslavencovy pracovny a vstupte… 

Uspořádání tohoto jubilejního sborníku je, drahý pane profesore, jen nepatrným vyjádřením úcty, kterou k Vám chováme nejen my, ale −? snad můžeme mluvit také jejich jménem −? i všichni přispěvatelé. Dovolte, abychom připojili zdravici i od Vašich kolegů a přátel, kteří se přípravy sborníku zúčastnit nemohli.