Divadelní hry

(1808 Kutná Hora — 1856 Plzeň), dramatik, prozaik a novinář. Studia filozofie záhy vyměnil za krátkou, ale intenzivní praxi u Hilmerova kočovného divadla, kde využil i znalostí získaných během svého gymnaziálního pobytu u V. K. Klicpery. Namísto aktivní vojenské služby nastoupil jako pomocný účetní a brzy povýšil na poddůstojníka zásobování, současně spolupracoval se Stavovským divadlem a vedl český ochotnický soubor Kajetánského divadla na Malé Straně, pro něž adaptoval divácky oblíbené německé hry. Vynikl rovněž jako herec a dramaturg. Roku 1837 založil edici Česká Thalia. Redigoval literární periodika jako Květy, Vlastimil či Pražský posel, v nichž otiskoval nejen své povídky, ale i pravidelné divadelní referáty. V roce 1846 byl jmenován dramaturgem Stavovského divadla a roku 1848 zvolen poslancem říšského sněmu. Po porážce revoluce stíhán kritikou, policií, cenzurou, byrokracií i chudobou se přidal nejprve ke Kullasovu a poté k Zöllnerovu kočovnému souboru, kde působil až do své smrti. Tylův pohřeb se stal první českou národní manifestací za Bachova absolutismu.