(nar. 1971) se více než dvacet let věnuje interpretaci prózy (Milana Kundery, Bohumila Hrabala, Karla Čapka či Věry Linhartové) a literární teorii, v níž hledá a nachází osobitá východiska z etablovaných literárněteoretických škol. Publikoval desítky studií a čtyři monografie: mimo jiné motivickou analýzu díla Milana Kundery (Království motivů, 2005) či interpretaci jedné z ikon francouzské naratologie Rolanda Barthese (Zotročený mýtus: Roland Barthes, 2010). V roce 2018 vydal analýzu klíčových děl Bohumila Hrabala (Bohumil Hrabal — autor v množném čísle).
