Frank Westerman

(nar. 1964) studoval tropickou agronomii na zemědělské univerzitě ve Wageningenu. Od roku 1992 působil jako korespondent deníku de Volkskrant v Bělehradě. Své zkušenosti zpracoval v knižní prvotině Most přes Taru  (1994). V roce 1995 se mu podařilo proniknout do enklávy Srebrenica, o čemž napsal knihu Nejčernější scénář  (1995). Westerman rovněž strávil několik let jako novinář v Moskvě a výsledkem tohoto pobytu je kniha Inženýři duší  (2002), v níž analyzuje stalinismus. Zatím největší úspěch zaznamenal knihou El Negro (2004; česky Pistorius & Olšanská, 2007), v níž se zamýšlí nad kořeny rasismu a evropského pocitu nadřazenosti, jak se projevuje při poskytování tzv. rozvojové pomoci. Za tuto knihu obdržel významnou cenu Zlatá sova, vlámskou literární cenu knihkupců. V knize Ararat  (2007), která byla přeložena do patnácti jazyků a v roce 2010 přinesla autorovi nominaci na cenu Ryszarda Kapuścińského, řeší svůj vztah k víře a cestu od přísně protestantské výchovy v rodině k hledání vlastního postoje.