Radek Fridrich
(nar. 1968) je básník, překladatel, publicista a pedagog. Debutoval v roce 1996 sbírkou Pra, poté publikoval řadu básnických sbírek v nakladatelství Host — V zahradě Bredovských (1999), Molchloch (2004), Žibřid (2006) a Krooa krooa (2011), za kterou získal cenu Magnesia Litera za poezii. Vydal také česko-německé sbírky Šrakakel/Der Schreckliche (2005), Řeč mrtvejch/Die Totenrede (2001), Nebožky/Selige (2011) a Linie S1 (2019). K dalším titulům patří soubor fónických básní Ptačí řečí (2017) a řada francouzských překladů vydaných v pařížském nakladatelství Revue K — croa croa (2017), Beffroi (2018), Pobřeží/Bord de mer (2019) a Perte de sens (spolu s Janem Sojkou, 2023). Publikuje také bibliofilie, na kterých spolupracuje s různými výtvarníky, např. Krevker (2020) s Petrem Čermáčkem, Zjevení (2021) s Lubošem Drtinou nebo Blatt? Nie! (2023) s Martinem Stöhrem. Na podzim roku 2023 mu v nakladatelství Perplex vyšla kniha tří sbírek Řeč mrtvejch/Erzehrz/Nebožky. Ve své tvorbě je výrazně inspirován severními Čechami i německými vlivy v bývalých Sudetech. Žije a pracuje v Děčíně.
