Boris Uspenskij
(nar. 1937) je sémiotik kultury, literární vědec a historik, autor mnoha prací zabývajících se teoretickou lingvistikou, dějinami církevněslovanského a ruského jazyka, sémiotikou umění a kulturologií. Vystudoval Moskevskou státní univerzitu (1960), roku 1977 se tamtéž stal profesorem, přednášel ve Spojených státech a v Rakousku, od roku 1993 působí jako profesor na Východní univerzitě v Neapoli. Mezi jeho významné publikace patří monografie Sémiotika umění (1995), obsahující mimo jiné starší průkopnickou Poetiku kompozice, která poprvé vyšla v Moskvě v roce 1970). V roce 1998 vydal knihu Car a patriarcha. Charizma moci v Rusku, na niž navazuje studie Car a imperátor z roku 2000, zabývající se sémantikou monarchických titulů. Na středověké myšlení se soustřeďuje monografie Boris a Gleb, vnímání dějin ve starém Rusku z roku 2000. Z Uspenského lingvistických studií si zaslouží pozornost především shrnující monografie Stručný nárys dějin ruského spisovného jazyka (1994).
(nar. 1937) je sémiotik kultury, literární vědec a historik, autor mnoha prací zabývajících se teoretickou lingvistikou, dějinami církevněslovanského a ruského jazyka, sémiotikou umění a kulturologií. Vystudoval Moskevskou státní univerzitu (1960), roku 1977 se tamtéž stal profesorem, přednášel ve Spojených státech a v Rakousku, od roku 1993 působí jako profesor na Východní univerzitě v Neapoli. Mezi jeho významné publikace patří monografie Sémiotika umění (1995), obsahující mimo jiné starší průkopnickou Poetiku kompozice, která poprvé vyšla v Moskvě v roce 1970). V roce 1998 vydal knihu Car a patriarcha. Charizma moci v Rusku, na niž navazuje studie Car a imperátor z roku 2000, zabývající se sémantikou monarchických titulů. Na středověké myšlení se soustřeďuje monografie Boris a Gleb, vnímání dějin ve starém Rusku z roku 2000. Z Uspenského lingvistických studií si zaslouží pozornost především shrnující monografie Stručný nárys dějin ruského spisovného jazyka (1994).
