Ivan Olbracht

(1882 Semily – 1952 Praha) byl prozaik a novinář. Svůj pseudonym si Kamil Zeman, syn právníka, politika a spisovatele Antonína Zemana, píšícího pod jménem Antal Stašek, zvolil už během studia na královédvorském gymnáziu. Po maturitě se hodlal osamostatnit, otec ho však přiměl ke studiu práv v Berlíně. Kvůli nevalným výsledkům záhy přešel na pražskou filozofickou fakultu, obor historie–zeměpis, kde navštěvoval i Masarykovy přednášky z dějin filozofie. Současně se v rodných Semilech aktivně zapojoval do činnosti sociálnědemokratického hnutí a místních kulturních spolků. Roční dobrovolnická vojenská služba vytříbila jeho antimilitaristické názory, na rozdíl od svých generačních druhů (Hašek, Šrámek, Gellner aj.) se však nikdy nepřiklonil k anarchistickému buřičství. Před státnicemi roku 1907 zanechal studia a zvolil dráhu žurnalisty, nejprve v redakci vídeňských Dělnických listů, pro něž také překládal původní českou beletrii tematizující sociální konflikty, od roku 1916 pražského deníku Právo lidu, kde vynikl jako reportér. Taková byla Olbrachtova životní konstelace v době, kdy literárně debutoval a vytvořil typovou postavu zlého samotáře.