Miloš Doležal

Čurda z Hlíny, Do posledních sil, 1945: Léto běsů — to jsou tituly dokumentárních povídek spisovatele Miloše Doležala, ve kterých za pomoci historických pramenů literárně zpracovává postavy a události naší novodobé historie. K nim nyní přibyl titul nový — Buď připraven k udání —, zachycující první poválečné roky a dobu po únoru 1948. Úvodník a rozhovor s autorem připravil básník a prozaik Stanislav Beran, který dělal knize literární redakci.

Po knihách Čurda z Hlíny a Do posledních sil, které se věnovaly příběhům z doby Protektorátu Čechy a Morava, přichází Miloš Doležal s novou knihou „dokumentárních povídek“, tedy literárního žánru, jenž vychází z historických pramenů, ale Doležal v něm využívá i své spisovatelské nadání a překračuje tak hranice literatury faktu. Novinka 1945: Léto běsů se věnuje poslednímu válečnému roku. A na příbězích konkrétních lidí ukazuje, jak nepřehledná a temná doba to byla, navzdory mýtům, které se o ní bezprostředně po válce začaly tvořit. „Ten optimismus a radost, to je jen šeříkový nátěr,“ říká známý spisovatel, básník a dokumentarista.

Další ročník knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě je tady. 15. a 16. října se v Kulturním domě Ostrov potká více než 150 vystavovatelů – a my budeme u toho! Kromě skvělých knih se můžete těšit i na pestrý doprovodný program. A které známé tváře z nakladatelství Host uvidíte?

Loni vydal Miloš Doležal knihu dokumentárních povídek Čurda z Hlíny. Letos přidává další tři příběhy v novince Do posledních sil. Hlavní postavou ústřední povídky je malíř a spisovatel Josef Čapek a poslední období jeho života za protektorátu. Doležal znovu popisuje boj dobra se zlem, tentokrát ale z jiného úhlu. „Součástí příběhů Čurdy a dalších konfidentů gestapa byli jejich protivníci, čeští vlastenci a odbojáři. V téhle knížce jsem perspektivu obrátil, hlavní protagonisté jsou lidé, kteří se s totalitním režimem rvali, bojovali proti němu či se z jeho chapadel vysoukali, ale současně jsem dohledal i konkrétní tváře a osudy spoluviníků smrti Josefa Čapka, parašutisty Vladimíra Hauptvogela či lidických dětí v Lodži,“ vysvětluje Doležal.