Zloději zelených koní

(nar. 1967) vyrůstal na jihočeském venkově, kde později i pracoval. Od konce devadesátých let vydal tři sbírky povídek, Snídaně na refýži (1998), Dřevěný nůž (2004) a Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku (2014) a novely Zloději zelených koní (2001) a Fotbalové deníky (2007). První Hájíčkův román Dobrodruzi hlavního proudu vyšel v roce 2002. Oba následující romány, Selský baroko (2005) a Rybí krev (2012), byly oceněny Magnesií Literou. Svou volnou „venkovskou trilogii morálního neklidu“ završil románem Dešťová hůl (2016), který zvítězil v anketě Kniha roku Lidových novin. Básnické intermezzo nabídl ve svazcích nazvaných Muž na pokraji vzplanutí. Haiku z diáře 2017–2018 (2018) a Muž pod černým deštníkem (2022). V roce 2020 mu vyšel intimní román Plachetnice na vinětách, kterým se odklonil od velkých společenských témat. Jiří Hájíček patří k nejúspěšnějším současným českým spisovatelům. Jeho knihy vyšly v řadě světových jazyků. V září 2016 měl premiéru film natočený podle jeho knihy Zloději zelených koní, od dubna 2019 se v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích hraje divadelní adaptace jeho románu Rybí krev a v roce 2021 zde měla premiéru adaptace románu Selský baroko. V témže roce pražské Divadlo Kámen uvedlo divadelní hru Dešťová hůl, adaptaci stejnojmenného románu. V roce 2021 Jiří Hájíček přispěl třemi písňovými texty na sólové album Poesis beat rockového písničkáře Luboše Pospíšila. V současnosti žije v Českých Budějovicích.