OSVOBOZENÉ DIVADLO (1925–1948)
Z náhodného studentského podniku Jiřího Voskovce (1905–1981) a Jana Wericha (1905–1980) se na jaře 1927 zrodila nová revuální scéna, která se svým nekonvenčním přístupem a pohotovými reakcemi na aktuální společenské a politické dění stala mluvčí jedné generace. V historických hrách svérázné autorské dvojice se skrýval obraz přítomnosti, zatímco jejich trefná politická satira, založená na dynamické improvizaci, slovní komice, grotesce a parodii, rozesmávala publikum, ale nezesměšňovala. Spojení volné revuální formy a dramatické zkušenosti dalo vzniknout charakteristickému dialogu předjímajícímu v inverzní logice jazykové hry vzájemně inspirovaných a vždy znovu obměňovaných asociací postupy absurdního divadla. Na rozdíl od ostatních soudobých scén a kabaretů Voskovec s Werichem nikdy, ani při nejadresnějších satirických invektivách, neopustili představu jazyka jako básnické skutečnosti, a tak se každý jejich improvizovaný dialog, i ten nejabstraktnější, stával kritikou komunikace a absurdní klaunská nedorozumění obrazem rostoucích neshod společenských.
