(nar. 1977) působí na Ústavu české literatury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a na Katedře bohemistiky Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, od roku 2012 je zástupcem šéfredaktora časopisu Bohemica Litteraria. Zabývá se otázkami interpretace a estetické zkušenosti, zejména z pohledu fenomenologie, hermeneutiky a českého strukturalismu (studie o J. Patočkovi, M. Heideggerovi, P. Ricoeurovi, M. Jankovičovi), sleduje experimentální postupy v autobiografii či autofikci (studie o J. M. Coetzeem, B. Hrabalovi), edičně a badatelsky se věnuje dílu Z. Kožmína — vydal jeho výbor z deníků Bubáčci (2020) a společně s M. Škarpovou Zvětšeniny z Komenského (2007). Přispěl do řady domácích i zahraničních monografií, například Průvodce po světové literární teorii 20. století (2012), Milan Kundera aneb Co zmůže literatura? (2012), Travelling Texts: J. M. Coetzee and Other Writers (2014), Slovník literárněvědného strukturalismu (2018), Schizofrenická historiografie (2019), Čtení jako radost a dobrodružství (2020).
