Tekuté zrcadlo

Svár civilizované bytosti se zvířetem. 

Pozoruhodný básnický debut, který se vztahuje spíše k americké než české tradici moderní poezie. Intimní zkušenost je zde konfrontována se „světem venku“, autor poctivě hledá definice nejen pro své já, ale i pro svůj druh, znovu zkoumá situaci člověka ve společnosti i v přírodě, všímá si věčného sváru civilizované, spirituální bytosti se „zvířetem“ v nás. Opakovaným motivem se zde stává hudba, šířeji zvuk, bazální projev lidské přítomnosti. Je to poezie dynamická, orchestrální, v níž na sebe reagují (a vzájemně polemizují) zdánlivě nesouvisející pasáže, jež ponoukají především k vnímání celku sbírky.