Technologie dubnového večera; Příběh o baziliškovi
Historie cen
Aktuální cena produktu:110 Kč Nejnižší cena produktu za posledních 30 dnů:
110 Kč Doporučená cena (knihkupectví):
129 Kč
- Rok vydání 2000
- Počet stran 119
- ISBN 80-7294-007-4
Dvě novely jednoho z nejoriginálnějších zjevů současné české prózy. Prozaik Václav Kahuda na sebe upozornil především nezaměnitelným vypravěčským stylem, jenž svým nasazením, syrovostí a ukotvením
v mluvené řeči tvoří paralelu k některým dílům Bohumila Hrabala. Novela Technologie dubnového večera je vystavěna na principu hospodského dialogu, v němž se se stejnou intenzitou snoubí zdánlivě obyčejné a všední životní peripetie s tzv. velkými dějinami. Bizarní Příběh o baziliškovi je Kahudovou prvotinou z roku 1992, která však vyšla jen v omezeném nákladu a byla vzápětí rozebrána.
„Petr Kratochvíl se ptá: „…Hele, …sem se chtěl zeptat… Jakou má Zuzanka kundu?“
Jan Beneš se polekaně uchechtne, pak povídá: „Na přímou otázku přímá odpověď… Voňavou, …člověče, voní jak holčička. To se moc nevidí. …Fakt. …Je taková – věčně mladá…“
„…A poštěvák?“
„No… Má tam takovýho malýho čůráčka… Né, …nic divnýho! Ale je to slušný. Takovýho fešáka tam má. Takovou pořádnou šištici, …to jo. …Pěknýho dudlíka.“
„Je to krásná ženská, …taková divoženka. …Až se člověk leká. …Taková milostiplná upířice.“– ukázka z knihy
„Technologie… je – ale co bych to zbytečně zkoušel popisovat. Kahuda to píše na začátku sám: „Petr Kratochvíl a Jan Beneš jdou do hospody. Letecké dny ducha! Cesta za pivem. Průnik hořkosti. Svlažit čípek. Encyklopedismus… Hrmoznalectví…“ Inu, dva popisovatelé a zapisovatelé, dva pseudonymy, Kahuda a Hakl, jdou do hospody a vedou řeč. Tato řeč se skládá z mnoha řečí a ty se zas dělí na další proudy řečí, řečiček, přípodotků a přitakání. Tady odbočku. To, co někdo nazývá „hospodským kretenismem“, není závislé na kvalitě šnytu, ani na tom, zda nad pípou visí klasický Nešvejkův citát, že to chce klid. Záleží to na tom, kdo je ve hře, kdo je „forhont“. Někdy je v hospodě sestava, které čerstvě provedli lobotomii a která jen nesmyslně blábolí do půllitrů, někdy v hospodě probíhá učení Nejvyšší ješivy, vysoké školy talmudu. Současně s ním Artuš a jemu rovní sedí u kulatého stolu a snovají mytologický polotovar, jakýsi salám, který pak visí ve spížích, doškoluje se, a my z něj krájíme tenké plátky. Ta hospoda nakonec není důležitá, je to jen jakési „povinné“ zakotvení. Kahuda by svoji Velkou řeč Kratochvíla a Hakla samozřejmě mohl umístit do tramvaje, ke krbu, na lavičku v parku, ale sami cítíte, že to není ten správný obal.“– Jakub Šofar
„Čtenářská potěcha z Kahudových slovních orgií může být samozřejmě velmi různá, pro někoho eticky či estetiky zcela nepřijatelná, zavrženíhodná už po několika odstavcích. Ale těžko pak poznat, že Technologie dubnového večera není uměleckým přešlapováním, nýbrž – při srovnání s morbidní prvotinou Příběh o baziliškovi, jež je k novince do nynějšího paperbacku „přibalena“ – Kahudovým posunem od svévole směrem ke smyslu, k existenciální výpovědi. Ta prosakuje skrze všechny smyslově a slovně „husté“ vrstvy textu – dráždivé a nevídané pnutí mezi rabiátstvím lexika a subtilním, vesměs melancholickým rozpoložením figur, jimž čas protéká mezi prsty, činí z Václava Kahudy jednu z nepřehlédnutelných osobností současné české prózy.“– Josef Chuchma
-
-
„Petr Kratochvíl se ptá: „…Hele, …sem se chtěl zeptat… Jakou má Zuzanka kundu?“
Jan Beneš se polekaně uchechtne, pak povídá: „Na přímou otázku přímá odpověď… Voňavou, …člověče, voní jak holčička. To se moc nevidí. …Fakt. …Je taková – věčně mladá…“
„…A poštěvák?“
„No… Má tam takovýho malýho čůráčka… Né, …nic divnýho! Ale je to slušný. Takovýho fešáka tam má. Takovou pořádnou šištici, …to jo. …Pěknýho dudlíka.“
„Je to krásná ženská, …taková divoženka. …Až se člověk leká. …Taková milostiplná upířice.“– ukázka z knihy
„Technologie… je – ale co bych to zbytečně zkoušel popisovat. Kahuda to píše na začátku sám: „Petr Kratochvíl a Jan Beneš jdou do hospody. Letecké dny ducha! Cesta za pivem. Průnik hořkosti. Svlažit čípek. Encyklopedismus… Hrmoznalectví…“ Inu, dva popisovatelé a zapisovatelé, dva pseudonymy, Kahuda a Hakl, jdou do hospody a vedou řeč. Tato řeč se skládá z mnoha řečí a ty se zas dělí na další proudy řečí, řečiček, přípodotků a přitakání. Tady odbočku. To, co někdo nazývá „hospodským kretenismem“, není závislé na kvalitě šnytu, ani na tom, zda nad pípou visí klasický Nešvejkův citát, že to chce klid. Záleží to na tom, kdo je ve hře, kdo je „forhont“. Někdy je v hospodě sestava, které čerstvě provedli lobotomii a která jen nesmyslně blábolí do půllitrů, někdy v hospodě probíhá učení Nejvyšší ješivy, vysoké školy talmudu. Současně s ním Artuš a jemu rovní sedí u kulatého stolu a snovají mytologický polotovar, jakýsi salám, který pak visí ve spížích, doškoluje se, a my z něj krájíme tenké plátky. Ta hospoda nakonec není důležitá, je to jen jakési „povinné“ zakotvení. Kahuda by svoji Velkou řeč Kratochvíla a Hakla samozřejmě mohl umístit do tramvaje, ke krbu, na lavičku v parku, ale sami cítíte, že to není ten správný obal.“– Jakub Šofar
„Čtenářská potěcha z Kahudových slovních orgií může být samozřejmě velmi různá, pro někoho eticky či estetiky zcela nepřijatelná, zavrženíhodná už po několika odstavcích. Ale těžko pak poznat, že Technologie dubnového večera není uměleckým přešlapováním, nýbrž – při srovnání s morbidní prvotinou Příběh o baziliškovi, jež je k novince do nynějšího paperbacku „přibalena“ – Kahudovým posunem od svévole směrem ke smyslu, k existenciální výpovědi. Ta prosakuje skrze všechny smyslově a slovně „husté“ vrstvy textu – dráždivé a nevídané pnutí mezi rabiátstvím lexika a subtilním, vesměs melancholickým rozpoložením figur, jimž čas protéká mezi prsty, činí z Václava Kahudy jednu z nepřehlédnutelných osobností současné české prózy.“– Josef Chuchma
-
Zalistujte si
Hlídací pes
Budeme Vás informovat o vydání knihy odesláním e-mailu na Vaší adresu.
O vydání knihy Vás již e-mailem nebudeme informovat.
Omlouváme se, ale tato kniha je v tuto chvíli nedostupná. Její dostupnost však můžete znovu hlídat.