(1924 Náchod – 2012 Toronto), prozaik, překladatel a exilový nakladatel. Po maturitě v roce 1943 byl totálně nasazen, po válce vystudoval angličtinu a filozofii na Karlově univerzitě, krátce působil jako učitel a roku 1951 nastoupil povinnou vojenskou službu. Poté se stal redaktorem angloamerické sekce ve Státním nakladatelství krásné literatury a umění a zástupcem šéfredaktora dvouměsíčníku Světová literatura. Po vydání Zbabělců však musel toto místo opustit. Od roku 1963 se živil jako spisovatel a překladatel z povolání. V roce 1969 odjel přednášet do New Yorku a po absolvování stipendijního programu v Berkeley se rozhodl v zahraničí zůstat. V Torontu společně se svou manželkou, prozaičkou Zdenou Salivarovou, založil a vedl české exilové nakladatelství ’68 Publishers a přes dvacet let vyučoval na zdejší univerzitě. Po jmenování profesorem přednášel i na řadě dalších amerických univerzit. Se Škvoreckého beletristickým dílem se úzce pojí i obsáhlá tvorba esejistická, recenzní a polemická, v níž ironicky reflektuje domácí politické, společenské a kulturní dění v období od čtyřicátých let 20. století až do prvních let století následujícího, zejména pak události poúnorové a posrpnové, často v konfrontaci s osudy českých emigrantů.
