MENU
Poštovné zdarma od 999 Kč
314 Kč
Doporučená cena 369 Kč
Koupit
  • Rok vydání 2024
  • Počet stran 264
  • Dostupné ve formátech PDF
  • ISBN 978-80-275-1396-3
  • Rozměr 125x194 mm

Proč se lidem líbí různé věci? A jak to ovlivňuje jejich postavení ve společnosti? 

V šedesátých letech budila rocková hudba pohoršení, dnes rapeři dostávají literární ceny. Videohry byly donedávna vnímány pouze jako bezduchá zábava, dnes jsou předmětem seriózní kulturní kritiky. Na univerzitách se studují komiksy. Kulturně vzdělaný člověk už se nepozná podle toho, že poslouchá operu, chodí do divadla, čte klasickou literaturu a umí si správně uvázat kravatu. Tyto a další proměny ovšem neznamenají, že by „správný vkus“ přestal hrát ve společnosti důležitou roli. 

Kniha Pravidla vkusu představuje sociologickou výpravu do zkoumání vkusu, jeho mechanismů a propojení se společenskými institucemi v současné české společnosti. Na základě existujících poznatků z oblasti sociologie kultury i vlastního výzkumu autoři uvažují o tom, kde se vkus bere, jakým způsobem se utváří a jaké má sociální důsledky. Kulturní hierarchie se totiž promítají do struktury společnosti, mechanismů gentrifikace městských čtvrtí, vstupují do nerovností ve vzdělávání a vysvětlují mnohé zdánlivě samozřejmé okolnosti naší každodenní kulturní spotřeby. Zkrátka najdeme je v kavárně, při přijímacím pohovoru i v urbanistickém plánování. 

Celý popis

Fascinující čtení o vytváření a udržování společenských rozdílů. 

V době, kdy si sociologie začala všímat spojení mezi kulturou a nerovnostmi, byla vysoká kultura stále hlavním společenským platidlem. Studie začaly mapovat to, do jaké míry třídní rozdíly a mechanismy přenosu nerovností z rodičů na potomky nejsou jen záležitostí ekonomické pozice a majetku, ale opírají se i o kulturní dimenzi. Pierre Bourdieu zavedl a rozvinul pojem kulturní kapitál, jenž označuje míru osvojení návyků, které jsou považovány za kultivované, míru obeznámenosti s obecně uznávanými oblastmi kultury a míru souladu s očekáváním, jež mají o lidech kulturní a vzdělávací instituce. Mít kulturní kapitál tedy mimo jiné znamená mít „vybraný vkus“. Klíčovým zdrojem rozdílů v objemu kulturního kapitálu je pak prostředí rodiny, v níž lidé vyrůstají. Kulturní kapitál se tak jeví jako stejně důležitý mechanismus společenských nerovností jako již známý kapitál ekonomický. Dobrý start ve společnosti nám už neposkytuje pouze skutečnost, že náš otec (stále jsme ve společnosti silně patriarchální) je uhlobaronem či šlechticem, ale i to, že náhodou vyrůstáme v prostředí dobře postavené měšťanské rodiny právníků či lékařů.
— ukázka z knihy 

  • Fascinující čtení o vytváření a udržování společenských rozdílů. 

    V době, kdy si sociologie začala všímat spojení mezi kulturou a nerovnostmi, byla vysoká kultura stále hlavním společenským platidlem. Studie začaly mapovat to, do jaké míry třídní rozdíly a mechanismy přenosu nerovností z rodičů na potomky nejsou jen záležitostí ekonomické pozice a majetku, ale opírají se i o kulturní dimenzi. Pierre Bourdieu zavedl a rozvinul pojem kulturní kapitál, jenž označuje míru osvojení návyků, které jsou považovány za kultivované, míru obeznámenosti s obecně uznávanými oblastmi kultury a míru souladu s očekáváním, jež mají o lidech kulturní a vzdělávací instituce. Mít kulturní kapitál tedy mimo jiné znamená mít „vybraný vkus“. Klíčovým zdrojem rozdílů v objemu kulturního kapitálu je pak prostředí rodiny, v níž lidé vyrůstají. Kulturní kapitál se tak jeví jako stejně důležitý mechanismus společenských nerovností jako již známý kapitál ekonomický. Dobrý start ve společnosti nám už neposkytuje pouze skutečnost, že náš otec (stále jsme ve společnosti silně patriarchální) je uhlobaronem či šlechticem, ale i to, že náhodou vyrůstáme v prostředí dobře postavené měšťanské rodiny právníků či lékařů.
    — ukázka z knihy 

  • Marie Heřmanová

    je sociální antropoložka a publicistka. Působí v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR, kde se věnuje výzkumu na téma internetové kultury, kultury influencerů, sociálních sítí a online komunit. Píše komentáře do různých českých médií. 

    Více

    Michal Lehečka

    je sociální a urbánní antropolog, působí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Mezi jeho výzkumné zájmy patří městský rozvoj, bydlení, prostorová segregace a místa kulturní produkce a spotřeby. 

    Více

    Ondřej Špaček

    je sociolog. Působí na katedře sociologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, kde přednáší a věnuje se výzkumu v oblasti sociálních nerovností a sociologie spotřeby. 

    Více

    Ludmila Wladyniak

    je socioložka se zaměřením na kulturní sociologii a kvalitativní výzkum, zejména využití vizuálních výzkumných metod. Působí na katedře sociologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a také v Centru pro společenské otázky SPOT. 

    Více
  • Poštovné zdarma u objednávek nad 999 Kč
  • Ušetříte 15 %
  • Knihy vydáváme přes 25 let

Hlídací pes

Budeme Vás informovat o vydání knihy odesláním e-mailu na Vaší adresu.

O vydání knihy Vás již e-mailem nebudeme informovat.

Omlouváme se, ale tato kniha je v tuto chvíli nedostupná. Její dostupnost však můžete znovu hlídat.

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném newsletteru ve své emailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se